S výrazným nárůstem cen zboží i služeb se potýká celá Evropská unie. Oproti minulému roku se v celé EU zvedly ceny o 9,6 procenta. Ceny však nerostly všude stejně. Právě v Česku tak zboží zdražilo více než v drtivé většině členských zemí.
Oproti loňskému roku vzrostly ceny spotřebního zboží v Evropské unii o 9,6 procenta. Poukazuje na to přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Meziroční růst cen v obchodech tak podle Českého statistického úřadu stále posiluje.
Růst cen v obchodech ale není v žádném případě rovnoměrný. Mezi jednotlivými státy mohou být rozdíly i 10 procent. Vůbec nejvyšší růst spotřebitelských cen hlásily pobaltské státy, tedy Estonsko (22,7 procenta), Lotyšsko (21 procent) a Litva (20,8 procenta).
Hned za nimi je na čtvrté příčce Česká republika. U nás spotřebitelské ceny vzrostly o 16,6 procenta. Naopak nejméně spotřebitelské ceny stoupaly v zemích jako Malta (6,5 procenta), Francie (6,8 procenta) nebo Finsko (7,9 procenta), kde zdražování oproti loňsku dokonce zpomalilo.
Vysokým zdražováním je zasažena převážně východní část Evropské unie. Vrchní polovinu žebříčku téměř bez výjimky ovládají postkomunistické země, za kterými následují státy jako Španělsko a Nizozemsko.
Hlavní příčinou zvyšování spotřebitelských cen je zdražování energií. "Velký vliv na růst cen energií mají emisní povolenky, které jsou na východě v přepočtu na plat mnohem dražší. Francie se netýkají a Německo elektřinu nakupuje ze zahraničí," vysvětluje si rozdíly ve zdražování ekonom Jiří Linhart.
Zdražování energií už zasáhlo nejen ekonomiku evropských zemí, ale i jejich občany. V estonských domácnostech například ceny energií vyrostly oproti loňsku o 89 procent. V sousední Litvě to zase bylo 71,1 procenta a v Belgii, která je na třetím místě, o 64,6 procenta.
I přesto, že Česko je v růstu spotřebitelských cen na čtvrtém místě, navýšení cen energií tomu nenasvědčuje. S nárůstem 40 procent se totiž ocitlo pod celounijním průměrem 45,2 procenta. "Začali jsme energie zdražovat dříve než většina zemí. I když ten nárůst není tak příkrý, je pořád vysoký," uvedl Linhart.
??? In 2021, 21.7% of the population were at risk of poverty or social exclusion in the EU.
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) September 15, 2022
Highest shares in:
??Romania (34%)
??Bulgaria (32%)
??Greece and ??Spain (both 28%)
Lowest shares in:
??Czechia (11%)
??Slovenia (13%)
??Finland (14%)
?https://t.co/3Q4EC7eofn pic.twitter.com/88GtXDK9K9
Ze statistiky uveřejněné Eurostatem však vychází informace, že v České republice žilo minulý rok nejméně lidí zasažených chudobou v celé Evropské unii. Pod hranicí chudoby se tehdy ocitlo jen 10,7 procenta obyvatel. To je dvakrát méně, než činil celounijní průměr.
Na mapu zdražování v Evropě se můžete podívat zde:
Školy čeká těžký školní rok. Vypořádat se musí se zdražováním energií:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz