Zahraničí

V italských volbách zvítězila krajní pravice. Poprvé od světové války

Italské parlamentní volby mají svého vítěze. Stala se jím krajně pravicová strana Bratři Itálie. Ta do voleb šla se dvěma dalšími pravicovými stranami. Letošních parlamentních voleb se v Itálii zúčastnilo více než 46 milionů voličů. Volební místnosti se uzavřely ve 23 hodin a od té doby probíhá sčítání hlasů. Italská média v této souvislosti poukazují na historicky nejnižší volební účast, která dosáhla jen 63,8 procenta.

Podle italské veřejnoprávní televize RAI zvítězilo v parlamentních volbách uskupení pravicových stran v čele s Bratry Itálie. Tuto stranu vede právě Giorgia Meloniová, která se s nejvyšší pravděpodobností stane premiérkou.

Vítězství pravicového bloku je už téměř jisté. "Pokud budeme povoláni k tomu, abychom vládli, budeme vládnout pro všechny Italy s cílem sjednotit náš národ," prohlásila podle agentury AP Meloniová ve vítězném proslovu ve svém volebním štábu v Římě.

Související obsah

Kořeny strany Bratři Itálie, kterou Meloniová vede, lze vysledovat až k Mussoliniho Republikánské fašistické straně. Strana Bratři Itálie je kvůli svému odporu k Evropské unii, imigraci a potratům či svazkům homosexuálů často označována za extrémně pravicovou, nebo dokonce fašistickou. Její vítězství by tak znamenalo první krajně pravicovou vládu od konce druhé světové války.

Bratři Itálie se ve volbách spojili se stranami Liga a Vzhůru Itálie. Ligu vede pravicový politik Matteo Salvini, který je známý svou náklonností k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vzhůru Itálie je středopravicová strana vedená bývalým premiérem Silviem Berlusconim. Dohromady se očekává, že blok stran získá okolo 43 procent všech hlasů.

Naproti tomu druhá nejsilnější strana, tedy středolevá Demokratická strana, otevřeně přiznala porážku. U ní se očekává zisk okolo 19,4 procenta hlasů. "Je to smutný den pro naši zemi," oznámila poslankyně Demokratické strany Debora Serracchianiová.

Italové se letos potýkají s rekordně nízkou volební účastí. Podle ministerstva vnitra se parlamentních voleb účastnilo necelých 64 procent oprávněných voličů, což je číslo o 10 procent nižší než při minulých volbách v roce 2018.

"Čelíme mimořádnému úpadku," komentoval v rozhovoru pro IlSole24Ore volební účast odborník na volební systémy z univerzity Luiss Roberto D'Alimonte.

“Až dosud, pokud jde o volební účast, byl nejhorší rozdíl mezi jedněmi volbami a předchozími volbami 5 % mezi lety 2013 a 2008. Deset procentních bodů je dvakrát tolik. Je to zvučná skutečnost, která nás řadí mezi evropské země, kde se volí méně," prohlásil D'Alimonte.

Pokud se jedná o příčiny tohoto znatelně sestupného trendu, D'Alimonte je přesvědčen, že jde o kombinaci několika faktorů: "Svou roli může hrát počasí, protože v mnoha oblastech země špatné počasí ztížilo hlasování, ale to může mít váhu asi 2 procentních bodů. Určitou roli může hrát volební systém, což jsme viděli na jihu, kde byla účast opravdu nízká. A dalším z důvodů je absence preferenčního hlasování. Nejsilnějším faktorem je však jistá slabost stran. Mladí lidé nemají ve zvyku chodit k volbám, neexistují strany, které by je k volbám inspirovaly."

Podle volebních údajů byla účast v parlamentních volbách nejvyšší v roce 1958, kdy volit přišlo rekordních 93,9 procenta voličů. Od roku 1976, kdy byla účast ve volbách 93,4 procenta, začal pokles až do roku 2001, poté došlo v roce 2006 k určitému oživení zájmu (84,2 procenta). A pak opět k nepřetržitému poklesu až na dnešní minimum.

Vůdkyně strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová vhodila svůj hlas do volební urny:

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz