Domácí

Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší

Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší
Školáci | Zdroj: TV Nova

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Ve školním roce 2019-2020 nedochodilo všech devět tříd základní školy 4,2 procenta českých dětí. Povinná školní docházka není totiž vázaná na absolvování všech devíti tříd, ale na počet let. Pokud tak dítě propadne, může se stát, že si povinnou školní docházku splní tím, že skončí školu už v osmé či dokonce sedmé třídě.

Situace je nejhorší v pohraničí, a to především v Ústeckém kraji. Mapa níže ukazuje, kolik dětí nedochodilo všech devět tříd ve školách v oblasti spadající pod určité ORP (obec s rozšířenou působností).

Na mapě s daty o nedokončeném základním vzdělání jasně září ORP Bílina. Devět tříd tam nedochodilo zhruba každé páté dítě. "Byly tam doly, kde byla zaměstnaná velká část lidí. Nyní dochází nebo došlo k útlumu těžby a zůstalo tam mnoho rodin, které se z nějakého důvodu nemají kam přestěhovat," přiblížil učitel a člen výkonného výboru Učitelské platformy Michal Kaderka.

"Jsou tam sociální problémy, je to vyloučená lokalita, problémy jako exekuce tam prorůstají do velké části nižší střední čísly. Jedná se o malé ORP zasažené odlivem střední třídy do jiných ORP. Je to kombinace sociálních a vzdělávacích problémů, že to prostě nevyřeší jen lepší škola," shrnul sociolog Daniel Prokop, jehož organizace PAQ Research připravila mapy ke školní docházce výše.

A podle nejnovějších čísel od ministerstva školství za školní rok 2021/22 se toho moc nezlepšilo. V Ústeckém kraji končí školu v 7. nebo 8. ročníku asi 8,2 procenta dětí, v Karlovarském 5,3 procenta. Otázkou ale je, jak moc se na výsledcích a jak podepsala covidová pandemie a distanční výuka.

Počet žáků, kteří ve školním roce 2021/2022 ukončili povinnou školní docházku

území celkový počet dokončili v 7. a v 8. ročníku dokončili v 9. ročníku
Praha 9 489 105 (1,1 %) 9 365 (98,7 %)
Středočeský kraj 12 200 414 (3,4 %) 11 768 (96,5 %)
Jihočeský kraj 5 579 197 (3,5 %) 5 374 (96,3 %)
Plzeňský kraj 5 068 225 (4,4 %) 4 833 (95,4 %)
Karlovarský kraj 2 489 132 (5,3 %) 2 340 (94 %)
Ústecký kraj 7 804 636 (8,2 %) 7 111 (91,1 %)
Liberecký kraj 3 844 158 (4,1 %) 3 666 (95,4 %)
Královéhradecký kraj 4 924 173 (3,5 %) 4 747 (96,4 %)
Pardubický kraj 4 674 139 (3 %) 4 526 (96,8 %)
Vysočina 4 454 86 (1,9 %) 4 359 (97,9 %)
Jihomoravský kraj 9 879 174 (1,8 %) 9 686 (98 %)
Zlínský kraj 5 281 87 (1,7 %) 5 188 (98,2 %)
Olomoucký kraj 5 406 155 (2,9 %) 5 240 (96,9 %)
Moravskoslezský kraj 10 686 422 (4 %) 10 214 (95,6 %)
Celkem za ČR 91 777 3 103 (3,4 %) 88 417 (96,3 %)
pozn.: ve statistice MŠMT jsou ještě uvedeni žáci, kteří dokončili školu v 10. ročníku, nebo nebyli zařazeni do ročníku. Jelikož se jedná o velmi malý počet, nebyli tito žáci zařazeni do tohoto přehledu
zdroj: MŠMT

Problémy se ve velkém objevují i v Karlovarském kraji. "Karlovarský kraj je v tuto chvíli nejvíce postiženým krajem ve všech aspektech. Exekuce, kriminalita, vše se zhmotňuje v to negativní v té společnosti. Učitelů je nedostatek, navíc je v kraji nejvyšší podíl učitelů, kteří nemají kvalifikaci nemají dokončenou vysokou školu," okomentoval Kaderka.

Související obsah

Velké rozdíly mezi kraji i ORP

Děti v těchto oblastech pak mají také velké obtíže získat středoškolské vzdělání. Ačkoliv na tom Česko v porovnání s dalšími státy není tak zle, zatím se mu nadprůměrně daří, situace se ale pomalu zhoršuje, navíc u nás máme velmi velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. "Dětí, které nedosáhnou žádného středního vzdělání, ani nedokončí učiliště, se pohybuje mezi jednotkami procent až 17 či 20 procenty na Ústecku a Karlovarsku. A v posledních letech tato čísla rostou," srovnal Prokop.

Velké rozdíly ale nejsou jen mezi kraji, ale také v rámci krajů. To je vidět třeba na Libereckém či Moravskoslezském kraji, kde se mísí ORP s vysokým počtem dětí, které nedochodí všech devět tříd základní školy, s ORP, kde jsou děti na základních školách poměrně úspěšnější. Například ve Frýdlantu dochodit školu ve školním roce 2019 až 2020 nezvládlo každé desáté dítě, ve vedlejším Jablonci nad Nisou to nezvládlo jen 2,3 procenta dětí.

"Jsou případy, kdy je to dané velmi odlišnou strukturou sociálních problémů v rámci jednoho kraje. V Moravskoslezské kraji se hodně liší ORP tím, kolik je tam vyloučených lokalit, jak jsou zasaženy exekucemi, jaký je sociální kapitál obyvatel, také je to dané lokální politikou. Řada těch ORP redukuje sociální problémy, má menší neúspěšnost, než by se čekalo. V těch úspěšnějších ORP je dobré financování školství, podporování odborných profesí ve školství, větší předškolní docházka, dobrá spolupráce se sociálním systémem," přiblížil Prokop.

Podle Kaderky držíme v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jeden unikát. "Z OECD máme nejvyšší vázanost příjmů a úspěšnosti na školní úspěch. A školní úspěch je zase dán jedničkami. A pro některé české rodiny je velmi těžké, aby jejich děti měly samé jedničky," zmínil Kaderka. Pokud jsou tedy v Česku oblasti, kde mají děti horší výsledky ve škole a už tímto ne zcela optimální výhled do budoucnosti, jejich situaci ještě umocňuje vysoká provázanost dobrých školních výsledků a vysokých příjmů.

Stát hledá řešení plných školek. Podívejte se na reportáž TV Nova:

TN.cz

K tématu Domácí

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz