Více peněz do zdravotnictví má přinést nový návrh, na kterém teď pracují odborníci na ministerstvu financí. Lidé, kteří například nechodí na preventivní prohlídky, by odváděli více peněz na zdravotním pojištění. Právě prevenci totiž lidé často zanedbávají.
"Já jsem lékařka. Snažím se hlídat sama, ale jak se říká, pod svícnem je tma," uvedla jedna z dotázaných. "Chodím, ne teda moc často, ale chodím," řekl další oslovený.
"Ti, kteří chodí pravidelně podle doporučeného schématu jednou za dva roky, jsou v menšině. Je jich bohužel tak kolem 20 procent," přiblížil místopředseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
A právě lidé, kteří na preventivní prohlídky nechodí, by mohli platit vyšší zdravotní pojištění. Během preventivních prohlídek totiž můžou lékaři včas odhalit nemoci ještě v zárodku. "Když se podchytí v začátku, tak jsou komplikace minimální nebo žádné," dodal Šmatlák.
Odvod by se jim mohl zvýšit o jeden procentní bod na 5,5 % ze mzdy. V praxi to znamená, že ze 40 tisíc korun by zaměstnanec na zdravotním pojištění zaplatil 2 200 korun. Dosud to bylo 1 800. "Ten jeden procentní bod u zaměstnanců by přinesl do veřejného zdravotního pojištění řádově jednotky miliard," sdělil poradce ministra financí Martin Šamaj.
Zvýšená sazba by se ale týkala i těch, kteří se dopouštějí rizikového chování. "Třeba při dopravních nehodách. Ve chvíli, kdy mám bezpečnostní pás, zranění jsou lehká a celkový systém veřejného pojištění to stojí méně. Zde bychom chtěli jistým způsobem zvýšit tu sazbu, ale zase jen na nějaké časové období," řekl Šamaj.
Zvýšené pojištění by mohli platit třeba i lyžaři, kteří se zraní na sjezdovce a nemají nasazenou helmu. Naopak třeba kouření nebo obezita by do rizikového chování nepatřila. "Tady bychom spíš chtěli jít cestou možné úpravy sazeb spotřebních daní," dodal Šamaj.
Znamenalo by to ale zároveň větší kontrolu lidí. Návrh teď ministerstvo diskutuje se zdravotními pojišťovnami a s Národní ekonomickou radou vlády (NERV).
Kouření a obezita jsou ale podle statistik i názorů lékařů jedny z nejčastějších příčin různých chorob a předčasných úmrtí. Způsobují třeba srdeční onemocnění nebo rakovinu. Léčba nemocí s nimi spojených stojí ročně miliardy korun.
18 % žen a 21 % mužů v Česku loni trpělo obezitou. A jejich počet stále stoupá. Právě nadváha je jednou z příčin vzniku civilizačních onemocnění. "S tím je spojený vyšší krevní tlak, zvýšené tuky v krvi, zvýšený cholesterol. Trpí kolena a páteř," nastínila výživová poradkyně Tereza Kukolová.
A to nejen přidělává práci lékařům, ale také zvyšuje náklady na léčbu, kterou platí zdravotní pojišťovny. Třeba u cukrovky 2. typu, se kterou se často obézní lidé léčí. "Náklady za léčbu diabetu 2. typu se každoročně zvyšují, v průměru činí roční náklady přes jednu miliardu korun. V současnosti evidujeme téměř 100 tisíc pojištěnců, kteří se léčí s tímto onemocněním," informovala mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jana Schillerová.
Nejčastější příčinou úmrtí v Česku jsou srdeční onemocnění. I ta bývají spojená s obezitou. Na civilizační choroby si navíc zadělává i ten, kdo třeba kouří.
Zdravotní pojišťovny náklady přímo spojené s nemocemi, které vznikají kvůli kouření, neevidují. Mají pouze data pacientů, kteří se lečí se závislostmi. Například čtyři roky léčby pacienta s alkoholickým onemocněním jater stojí 11 milionů korun. Pojišťovny se alespoň snaží lidi motivovat ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu různými finančními příspěvky.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz