ANKETA: Zimní čas je za rohem. Konec střídání ale zůstává v nedohlednu

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Aneta Daněčková

20. 10. 2023, 10:50

Už je to přes čtyři roky od doby, kdy Evropský parlament schválil návrh, podle kterého se měl čas přestat měnit. Nic takového se ale zatím nestalo, a tak nás v neděli 29. října čeká další posouvání hodin. Střídání časů má své příznivce i odpůrce, zatímco jedna skupina by si přála ponechat ten letní, druhá se kloní k času zimnímu, protože je ten přirozený. Konec střídání je však zatím v nedohlednu.

Už příští týden nás opět čeká změna času, tentokrát z letního na zimní. Noc ze soboty na neděli 29. října bude o hodinu delší, čas se ve 3:00 posune o hodinu dozadu, tedy na 2:00. Znamená to tedy, že se o hodinu déle vyspíme, večer bude ale dříve tma. O velkou část zařízení, která čas měří, se nemusíme starat, čas si přenastaví sama. Výjimkou mohou být některé spotřebiče nebo třeba hodiny ve starších autech.

Střídání časů mělo skončit už před několika lety. V roce 2019 Evropský parlament schválil legislativní návrh, podle kterého se měl čas přestat měnit od roku 2021. O tom, jaké časové pásmo si země ponechají, si měly rozhodnout samy.

K ukončení střídání času se mohli občané EU vyslovit v internetové anketě v roce 2018 od 4. července do 16. srpna. Hlasovalo v ní 4,6 milionu lidí. Většina se v ní vyslovila pro konec střídání času. Změna měla nastat v roce 2021, zatím však stále časy střídáme a podle směrnice až do roku 2026 budeme.

Související obsah

Lidi trápí rozhozený biorytmus. Takto se přizpůsobíte změně času

2. 4. 2019

​​Debata o změnách času postupně vyšuměla, prioritou se stala pandemie covidu-19 a později i válka na Ukrajině. Střídání času však nadále kritizují odborníci i veřejnost. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v březnu vyzval Evropskou komisi, aby zahájila kroky vedoucí ke zrušení střídání časů, připojily se k němu čtyři desítky kolegů.

Diskuze o střídání času by se mohla obnovit v příštích měsících. "Revize o nařízení střídání času by měla proběhnout příští rok. Je k tomu potřeba shoda všech členských států na jednom čase. Podle mých posledních informací zatím k dohodě nedošlo. Španělské předsednictví vedlo k tématu neformální konzultace," napsal redakci TN.cz europoslanec Zdechovský.

Experti kritizující střídání časů zmiňují především dopady na zdravotní stav. Změna času může přivodit únavu, nespavost, deprese nebo narušit biorytmus. Zejména konec zimního času lidé špatně nesou, podle statistik v té době týden po změně přibývá dopravních nehod.

Související obsah

01:27

Po změně času přibývá nehod. Kvůli mikrospánku vjel řidič do protisměru

31. 3. 2023 Ivan Berka I. BERKA

​"V loňském roce v prvním týdnu po změně času na letní v některých dnech došlo až k pětinovému zvýšení počtu dopravních nehod oproti ostatním průměrným dnům v roce," poznamenal po změně na letní čas dopravní expert Roman Budský.

Letní čas byl v minulosti zaveden kvůli lepšímu využití denního světla a úspoře elektrické energie. Na území naší země k prvnímu zavedení letního času došlo za první světové války v roce 1916, kdy jsme ještě byli součástí Rakouska-Uherska. Po válce byl zrušen a k jeho znovuzavedení došlo během druhé světové války. Každoroční změna času se v Československu ustálila v roce 1979.

​Změna času měla být v roce 2021 poslední, země EU se ale nedohodly. Podívejte se na reportáž: