Spojené státy si ve středu připomínají šedesát let od atentátu na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Oblíbená hlava státu zemřela za dodnes ne úplně vyjasněných okolností. O pachateli i motivu vraždy autoři konspiračních teorií stále spekulují.
Dallas, 22. listopadu 1963. Kolona s americkým prezidentem Kennedym a jeho manželkou projíždí městem. Na zcela zaplněném náměstí Dealey Plaza útočník na vůz celkem třikrát vystřelí, dvě kulky prezidenta zasahují do krku a hlavy.
"Veřejnost se těžko smiřovala s myšlenkou, že to bylo tak prosté. Že Harvey Oswald trefil prezidenta ranou v otevřeném voze. Hodně se spekulovalo o motivech atentátu, kdo za tím mohl stát. Kubánci, exiloví Kubánci, FBI, CIA, Rusové, Castro, ta paleta je strašně široká," vysvětlil historik Martin Kovář.
John Fitzgerald Kennedy pocházel z rodiny, která se nikdy netajila politickými ambicemi. Coby druhorozený syn byznysmena Joea Kennedyho prošel v politice v rychlém sledu řadu funkcí a nakonec dosáhl i na tu nejvyšší metu, když se v roce 1961 stal americkým prezidentem.
"Já, John Fitzgerald Kennedy, slavnostně slibuji, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států," sliboval tehdy Kennedy.
Jako hlava Spojených států byl součástí řady významných historických událostí. Známá je jeho návštěva v Berlíně, a to přihlášení se k identitě Berlíňana. "Ich bin ein Berliner," prohlásil tehdy Kennedy.
Do historie se ale zapsaly i další události. "Pro svět je spojený Kennedy se dvěma záležitostmi. Za prvé s Karibskou krizí, kterou neřešil vojensky, ale domluvou s Chruščovem," připomněl historik Kovář.
Je dokonce možné, že si Američané příští rok zvolí dalšího prezidenta Kennedyho. Kandidovat se totiž rozhodl Robert Kennedy mladší, tedy synovec zavražděné bývalé hlavy státu.
O tom, jak výročí vnímají v Americe, mluvila na TN Live novinářka Jana Ciglerová:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz