Jak slavili Vánoce naši předkové? Přehled tradic, na které jsme už zapomněli

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Redakce TN.cz

18. 12. 2023, 05:30

Vánoční svátky každý prožíváme trošku jinak. Štědrovečerní večeře našich předků se sice na rozdíl od nás nezakládala na nekonečném množství cukroví ani na bramborovém salátu, zato ale byly jejich Vánoce plné tradic a zvyků, na které jsme my dnes již zapomněli. Dárky se skládaly z vlastnoručně vyrobených drobností nebo skromných sladkostí jako například ořechů či ovoce.

Štědrovečerní večeře našich předků vypadala úplně jinak, než na jakou jsme nyní zvyklí. Místo bramborového salátu a kapra na vánočním stole bychom našli večeři o devíti chodech, kde nesměl chybět například černý kuba z krup, česneku a hub nebo čočka, která nejenže všechny dobře zasytila, ale také byla symbolem pro bohatství, upozornila v tiskové zprávě společnost USHI.

Na svatého Tomáše (21. prosince) se tradičně také připravoval teplý zákusek zvaný muzika nebo tomáškový kompot. České hospodyňky tento dezert vařily ze sušeného ovoce, ořechů a koření a následně jej nechávaly odležet až do Vánoc. Nesměl chybět ani bochník chleba, který vnímali jako boží dar.

Klasické české vánoční cukroví bývalo suché, a to především z prostého důvodu, že vydrželo déle čerstvé. Naši předkové si pochutnávali na anýzových tyčinkách, fenyklových obloučcích, medových plackách, ale i na dodnes oblíbených perníčcích, které se k nám dostaly již ve 14. století a kvůli obsaženému pepři se jim říkalo peprníky.

Související obsah

01:58

PŘEHLED: Obchody zveřejnily vánoční otevírací dobu. Někde zavřou úplně

23. 12. 2023 Martina Brabec M. BRABEC

Ve druhé polovině 19. století se začalo na stolech objevovat škvarkové cukroví a v průběhu 20. století bychom nalezli dokonce už i plněné krémové pochoutky. Toto bylo samozřejmě výsadou bohatších domácností a na chudém venkově lidé zůstali u sušeného ovoce a ořechů.

Zvyk věnování darů pod stromeček se objevuje již ve středověku, obvykle se však na rozdíl od nadílky v současnosti jednalo spíše o malé drobnosti, zpravidla vlastnoručně vyrobené. Šlo například o šité panenky pro děti, nejrůznější dřevěné předměty nebo ručně dělané šperky.

Pod stromečkem byste také ale mohli narazit na lahev s vínem, sušené či kandované ovoce, například jablko, které mělo symbolizovat zdraví a dlouhověkost, nebo drobné sladkosti jako třeba ořechy, které byly příslibem moudrosti.

Související obsah

01:52

Pošty před Vánoci nestíhají. Vyzvedávání balíčků se komplikuje

12. 12. 2023 Martina Kolačná M. KOLAČNÁ

Štědrý den byl odjakživa oblíbenou příležitostí pro nejrůznější rituály, jejichž hlavním cílem byla snaha o věštbu budoucnosti nebo zajištění hojnosti do nového roku. Spousta z těchto tradic se v rodinách dodržuje dodnes.

Asi nejznámější tradicí je krájení jablka napůl s přáním, že najdeme hvězdičku jako symbol dlouhého života. Aby hojnost a bohatství navštívila rodinný stůl, vkládala se rybí šupina pod talíř a do kapes. Jedna z méně známých tradic bylo například klepání na kurník. Svobodná dívka klepala střevícem na kurník, a pokud se jako první ozval kohout, brzy se dívka měla provdat. Po slavnostní večeři chodívali chlapci vysypat zbytky od jídla ke stromům hospodářství, aby v příštím roce dobře rodily.

Města utrácí miliony za adventní program. Vesnice si postačí s menším rozpočtem: