Velmi starou černou díru se podařilo astronomům objevit s pomocí Webbova vesmírného teleskopu. Nevědí ale, jak si vysvětlit její obří rozměry, které odporují dosavadním poznatkům o vesmíru.
Mezinárodní tým evropských, kanadských a amerických vědců našel černou díru starou více než 13 miliard let. Objev oznámila britská Univerzita v Cambridgi a podle zainteresovaných odborníků znamená významný skok v poznání vesmíru.
Astronomové tuto doposud nejstarší známou černou díru odhalili s pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba. A je mnohem větší, než čekali. "Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra s hmotností milionů Sluncí vznikla ve vesmíru tak brzy, zpochybňuje naše představy o tom, jak se černé díry tvoří a rostou," vysvětluje univerzita výjimečnost objevu.
Objekt se totiž nachází v daleké a prastaré galaxii GN-z11 ležící 13,4 miliardy světelných let daleko. Světlo, které z ní k Zemi přichází, tak hvězdy v ní vyzářily "pouhých" 400 milionů let po Velkém třesku, který nastal před asi 13,8 miliardy let, připomíná web Space.com. Ani ne půl miliardy let existence podle současných poznatků ale nemohlo stačit na to, aby tolik narostla.
"Je to jako vidět rodinu, která jde po ulici s metr vysokým batoletem," přiblížil pro populárně-naučný web podivnost objevu výzkumník z Maynooth University John Regan.
Teorií, jak tento nepoměr vznikl, mají vědci hned několik. Roli ve vzniku díry ale pravděpodobně sehrály na plyn bohaté podmínky v mladém vesmíru. Jedna z teorií například předpokládá, že se plyn shlukl tak rychle, že z něj místo hvězdy vznikla rovnou černá díra.
Další pak předpokládá, že černá díra byla nejdřív hvězdou, jak je to obvyklé, zvládla ale pohlcovat hmotu mnohem rychleji, než si dosud vědci mysleli, že je možné. Pravdu ale odhalí nejspíš až další výzkum.
Dechberoucí záběry z vesmíru. Seskupení hvězd připomíná vánoční stromeček (12/2023):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz