Vážný zdravotní problém může zabít víc lidí než rakovina. Přivodili jsme si ho sami

Lékaři během zákroku, ilustrační fotografie | Zdroj: TV Nova

Kryštof Duda

14. 2. 2024, 05:45

Lékaři upozorňují na vážný problém, o kterém se podle nich dostatečně nemluví. Bakterie totiž kvůli častému používání antibiotik získávají rezistenci. Mohou tak přestat zabírat. Už nyní kvůli tomu ročně v Evropě umře asi 33 tisíc lidí, a pokud se něco nezmění, může to v roce 2050 znamenat 10 milionů úmrtí ročně.

"Zvýšená rezistence na antibiotika je velkým rizikem do budoucna. K antibiotikům rezistentních bakterií již existuje velké množství," uvedla v tiskové zprávě lékařka a zakladatelka organizace Loono Kateřina Šédová.

Velkým problémem je v Itálii, Řecku nebo Indii. "Nicméně i u nás se setkáváme s infekcemi, jejichž léčba je prostřednictvím antibiotik již obtížná nebo nemožná. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ochránit účinnost těchto léků," varovala Šédová. "Nadužívání antibiotik a nedodržování léčebných postupů. To má největší vliv na vzrůstající rezistenci bakterií," dodala.

Související obsah

26:55

V Česku přibývá tropických nemocí. Ne proti všemu se dá očkovat, varuje lékař

12. 2. 2024 Tatiana Skoumalová T. SKOUMALOVÁ

Dopady antibiotické rezistence mohou být vážné. Bakterie totiž mohou způsobovat vážné infekce vedoucí k vyšší úmrtnosti. Zároveň by léčba byla delší a dražší.

Problémy by ale způsobila i pro chirurgy. Antibiotika se totiž používají k prevenci a léčbě infekcí po zákrocích. Zároveň by vzrostla nakažlivost nemocí, což by mohlo způsobit častější epidemie.

Už nyní každoročně v Evropě zemře kvůli rezistenci 33 tisíc lidí. V Česku už více než kvůli autonehodám. Už v roce 2050 by ale každý rok mohlo zemřít 10 milionů lidí, tedy více než kvůli rakovině.

Související obsah

02:00

Naděje pro lidi s nemocí žaludku. Okrasná rostlina přináší přelom v léčbě

13. 2. 2024 Jakub Loukota J. LOUKOTA

Podle lékařů je nyní potřeba udělat několik preventivních kroků. Antibiotika by se měla předepisovat racionálně a mělo by se bránit jejich nadužívání. Upozorňují, že antibiotika fungují pouze na bakterie, neměly by se proto používat na nachlazení, chřipku či covid-19, tedy virová onemocnění.

Žádají také, aby se lidé o problému vzdělávali. Důležitá je podle nich i podpora výzkumů nových léčiv.

"Každou další pilulkou antibiotik, kterou užijeme zbytečně nebo špatně, riziko rezistence zvyšujeme, a ohrožujeme tak efektivní léčbu bakteriálních infekcí nejen pro sebe, ale také pro budoucí generace. Antibiotika nejsou samospásná a na některá onemocnění se více hodí jiná léčiva nebo léčebné postupy. Jestliže jsou užívána špatně, mohou nadělat více škody než užitku. Mohou například ovlivnit normální bakteriální prostředí v trávicím systému nebo vstřebávání vitamínů a minerálů v těle," doplnila Šédová.

Plíseň v bytě může způsobit zdravotní potíže. Podívejte se, jak jí můžete předejít (1/2024):