Mladiství čím dál víc končí v invalidním důchodu. Ničí je psychické nemoci

Justýna Stoklasová, Kristýna Bezděková

Aktualizováno 19:44, 16. 3. 2024 11. 3. 2024, 17:21

V Česku přibývá mladých lidí, kteří jsou kvůli psychickým problémům v invalidním důchodu. Během deseti let jejich počet stoupl téměř o polovinu. Důvodem může být zanedbání problému kvůli nedostatku odborníků, ale i lepší diagnostika duševních onemocnění.

Nárůst psychických problémů se u mladých lidí projevil hlavně v období covidu a po něm. U dětí a mladistvých také ve velkém narůstají poruchy autistického spektra, pozornosti nebo ADHD.

Na takové vyšetření si v Česku počkáme i několik měsíců. Odborníků je nedostatek a vůbec nejhorší je situace u dětských psychiatrů. Pokud se objednáte dnes, dostanete termín nejdříve za půl roku.

Své o tom ví i Martina, která se od dětství potýká s úzkostmi a depresemi. Ty se zhoršily kvůli stresu na vysoké škole. "Měla jsem problém se sebepoškozováním v té době a měla jsem problém obecně zvládat vlastně to studium. To čekání, než jsem se dostala k psychiatričce, trvalo tak měsíc a k psycholožce, u které jsem potom absolvovala terapii, asi dva měsíce," povyprávěla Martina.

Přitom právě včasná léčba je základ úspěchu. "Čím déle ten člověk vyhledá odbornou péči, tím je zpravidla horší jeho prognóza," poznamenal ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

"Počet lidí mladších 19 let, kteří pobírají invalidní důchod z důvodu duševní poruchy nebo poruchy chování, stoupl za posledních deset let o 36 procent. A to z 1 171 v roce 2013 na 1 597 v roce 2023," řekla mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Tereza Koukolová.

Související obsah

01:55

U dětí se objevují úzkosti. Školám chybí psychologové

24. 2. 2024 Natálie Vašková N. VAŠKOVÁ

Invalidní důchod kvůli duševnímu onemocnění je často na celý život, problémy se navíc s věkem mohou stupňovat. "Ti lidé necítí dostatečnou motivaci na to, aby se vzdělávali, aby se často dostatečně léčili, a nemají nějakou motivaci k návratu do běžného života," uvedl psycholog Radek Ptáček.

Duševní onemocnění a poruchy chování jsou u nás druhým nejčastějším důvodem k pobírání invalidního důchodu, hned po nemocích svalové a kosterní soustavy. "Ta duševní onemocnění prostě dovedeme diagnostikovat lépe a obecně si jich více všímáme," dodal Ptáček.

Situaci by mohla zlepšit reforma psychiatrické péče. Ta už letos počítá s budováním nových Center duševního zdraví, které už funguje například v Náchodě. Další má vzniknout třeba v Jilemnici nebo Turnově.

S rostoucím počtem lidí s duševními onemocněními se prohlubuje problém s dostupností péče. Situace je kritická, pacienti čekají na vyšetření nebo hospitalizaci měsíce. V léčebnách totiž nejsou lůžka a není ani dostatek lékařů a psychologů.

Najít dostupného psychiatra je v dnešní době jako hledat jehlu v kupce sena. Nejenže jich je nedostatek a řada z nich nepřijímá nové pacienty, ale pokud se k nějakému dostanete, počkáte si na vstupní vyšetření klidně půl roku.

Související obsah

02:56

Vincent Navrátil o úzkostech a zdravotních problémech: Chodím k psychologovi, svěřil se

19. 2. 2024 Dominika Rachůnková D. RACHŮNKOVÁ

A to u vážných poruch může být opravdu problém. "Lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím a začíná se u nich rozjíždět duševní onemocnění, nedostávají péči," upozornil Winkler.

Namátkou jsme vyzkoušeli zavolat několika psychiatrům ve třech různých krajích po republice. Nejbližší volný termín byl až na začátku září. "Ta akutní péče je také problematická, ty ambulance, které mají krizovou kapacitu, jsou hůře dostupné nebo nejsou v té lokalitě dostupné vůbec," řekl primář Centra duševní rehabilitace Pavel Doubek.

Problém s dostupností péče souvisí i s tím, že do ambulancí chodí stále víc lidí. Třeba k psychologům chodí čím dál víc rodičů, kteří se domnívají, že jejich děti potřebují pomoc odborníka. "Je obtížné stanovit klinickou závažnost, kdy ten pacient patří do systému zdravotního pojištění a kdy se jedná o běžnou nepohodu," podotkla klinická psycholožka Aneta Králová.

"Pacientů přibývá a odborníků ubývá vzhledem ke stárnutí populace a ten nárůst je větší než ta kapacita systému v dnešní době," dodal Doubek.

Podle Národního ústavu duševního zdraví zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí a až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese. Sebevražda je dokonce u dětí a mladistvých druhou nejčastější příčinou smrti.