Irská Atlantida. Mysleli, že je to ostrov, jde o dávno zapomenutou obří pevnost

Zátoka Clew Bay na atlantickém pobřeží Irska | Zdroj: Profimedia

Ivo Horváth

7. 4. 2024, 17:13

Velké pozdvižení v Irsku způsobil objev archeologů. Ostrov v zálivu Clew Bay je ve skutečnosti něčím jiným, než jak se zdálo na první pohled. Jde o megastavbu z pozdní doby bronzové. V podobném stylu se přitom stavělo i na dalších místech Evropy.

Věci nemusejí být takové, jak se zdá na první pohled. O potvrzení staré pravdy se tentokrát postarali irští archeologové. Ostrov Collanmore v zátoce Clew Bay na atlantickém pobřeží Irska není čistě přírodního původu. Má jít, jak informuje Irish Independent, o pozůstatky bývalé pevnosti z pozdní doby bronzové.

Archeolog Michael Gibbons řekl, že počáteční průzkumy naznačují, že ostrov Collanmore je v podstatě pevností z pozdní doby bronzové. Prvním náznakem jsou valy přehrazující přílivovou šiji, přes kterou je možné na ostrov vstoupit během odlivu suchou nohou.

​"A soubor dvojitých hradeb je obložen velkými vápencovými bloky. Táhne se v délce 200 až 300 metrů a je s největší pravděpodobností datován do pozdní doby bronzové mezi lety 1100 až 900 před naším letopočtem," upřesňuje Gibbons.

Související obsah

10:01

Na dně Baltu našli pozůstatky prastaré stavby. Je to unikát, žasne archeolog

15. 2. 2024 Ivo Horváth I. HORVÁTH

Podobná hradiště jsou i u nás

Archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech v Hradci Králové gratuluje irským kolegům k zajímavému nálezu. "Hradiště po Evropě v té době vznikala ve velkém a máme jich celou řadu také u nás, výzkum je ale technicky velmi náročný," domnívá se Novák.

Popisované velké kamenné stavby ze zmiňovaného období podle něj nejsou ničím neobvyklým. "Hradiště v Hradci Králové na místě Starého Města mělo dokonce 1,5 kilometru dlouhý val a je asi o 200 let starší než to popisované na irském ostrově," upřesňuje pro TN.cz archeolog z Muzea východních Čech.

"Lidé v té době dokázali opracovávat kámen a pracovali velmi dobře také se dřevem. Některé kamenné stavby jsou v Evropě i o 2 000 let starší. I pravěcí lidé uměli přemísťovat velké bloky kamenů či zeminy," popisuje Novák.

Související obsah

00:41

Němečtí vědci objevili meč z doby bronzové. I po 3 000 letech je jako nový

17. 6. 2023 Jakub Loukota J. LOUKOTA

Bronzová globalizace

I když je popisovaný irský nález nesporným unikátem, také v naší krajině se daří nacházet neznámá hradiště. "Na Britských ostrovech jsou ale ty věci obvykle opožděné, protože novinky většinou směřovaly z Řecka a z území dnešní Itálie. Jinak ale ta kultura byla všude dost podobná. Podle rozšíření bronzových předmětů se v té době dokonce mluvilo o první globalizaci," podotýká archeolog a jedním dechem vysvětluje proč.

"Bronzové předměty ze stejného období vypadají velmi podobně, ať jsou z východu Slovenska nebo z jihu Francie. Kultura byla napříč Evropou dost jednotná. U nás se ale stavělo více ze dřeva, v Irsku použili častěji kámen, což je ale spíše otázkou nějaké lokální dostupnosti surovin," dodává Novák.  

Archeologové odhalili sedm tisíc let starou studnu. Našli ji na Pardubicku (21/3/2024):