Expert rozcupoval ruské požadavky. Znamenalo by to kapitulaci Ukrajiny, říká

Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin | Zdroj: Koláž Profimedia

Anastazie Podhůrská

19. 3. 2025, 11:35

V pondělí proběhl očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Situaci pro TN.cz zhodnotil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, který zároveň připomněl, že to není pouze administrativa nového amerického prezidenta, která nechává Kreml určovat si podmínky.

Rusko po úterním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem požaduje zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu, ale i konec mobilizace a přezbrojování ukrajinských ozbrojených sil, uvedla v prohlášení kancelář ruského prezidenta. 

"De facto by to znamenalo kapitulaci ukrajinské strany," odpověděl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký na otázku, co by to znamenalo, kdyby USA na ruské požadavky přistoupily a dotlačily do toho i Ukrajinu.

"Znamenalo by to, že Ukrajina by nemohla nabírat nové vojáky, znamenalo by to, že by nedostávala žádnou vojenskou asistenci – to znamená včetně munice, kterou musí spotřebovávat, protože ty ruské útoky samozřejmě tím včerejším telefonickým rozhovorem neskončily. Nemyslím si, že toto by bylo přijatelné pro kohokoli," uvedl bezpečnostní analytik.

Související obsah

15:28

Rusko pokračuje v náletech na Ukrajinu. Příměří navzdory

19. 3. 2025 Anastazie Podhůrská A. PODHŮRSKÁ

​"Z těch výstupů, které máme z toho hovoru, to v tuto chvíli vypadá, že Putin maximálně prosadil svůj vlastní pohled, prosadil maximum toho, co chce, včetně tak bizarní záležitosti, jako je společné utkání hokejových hráčů z NHL a KHL, což je v době, kdy jeho země vede agresivní válku, naprosto bizarní," zhodnotil.

Mikulecký zároveň zdůraznil, že šlo pouze o telefonický rozhovor a že doposud nebyla podepsaná žádná smlouva, tudíž je předčasné hodnotit, jaký bude reálný dopad. "Počkejme si na reálné výsledky," vyzval. "Výsledky toho jednání by se měly promítnout do vyjednávání americké a ruské skupiny, o které byla řeč v tom rozhovoru a která se má sejít v zatím blíže nespecifikované blízkovýchodní zemi," dodal.

"Uvidíme, jak bude americká strana reagovat, pokud budou Rusové ten tlak na svoje požadavky přehánět. V tuhle chvíli můžeme cítit jistý smutek nad tím, jak ten rozhovor probíhal – alespoň podle těch mediálních interpretací, které máme k dispozici," doplnil a upozornil na to, že zatím máme k dispozici pouze ruské prohlášení a nejrůznější mediální interpretace. Americká strana zatím přepis rozhovoru nezveřejnila.

"Pokud by na to americká strana přistoupila, tak potom uvidíme, nakolik jsou evropští lídři schopni se pouze sejít na summitech a tlachat, anebo nakolik jsou schopni svá vzletná slova proměnit ve skutky a nahradit výpadek americké vojenské asistence," řekl.

Související obsah

00:55

Trump s Putinem se shodli na omezení bojů. Mluvili spolu přes hodinu a půl

18. 3. 2025 Pavlína Bronová P. BRONOVÁ

​Mikulecký dále označil situaci, ve které si Putin, který rozpoutal agresivní válku na Ukrajině, diktuje požadavky, za tragické selhání západní civilizace. "My se nebavíme o tom, že k tomu dochází teď po nástupu administrativy Donalda Trumpa. Administrativa Joea Bidena udělala zásadní chybu v roce 2022, kdy se Ukrajincům dařilo postupovat jak v Charkovské, ale zejména v Chersonské oblasti. Tehdy Bidenova administrativa přibrzdila Ukrajince a umožnila Rusům, aby se stáhli před Dněpr na východní břeh bez nějakých větších ztrát, protože tam tehdy skutečně hrozilo sesypání celé ruské fronty," popsal.

"Pak tady máme Baracka Obamu, který v roce 2014, poté, co Rusko okupovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbase, nereagoval vůbec nijak a stejně tak Evropa. Nestalo se nic," připomněl Mikulecký. "Do dnešního dne jsou jedna z největších facek ostudné minské dohody, které vyjednávala Angela Merklová s Francoisem Hollandem," doplnil. Minské dohody měly zastavit válku na Donbase.

"Pokud se vrátíme ještě dřív, tak se vrátíme k bukurešťskému summitu NATO, kde na nátlak Německa byly odmítnuty aspirace Ukrajiny na členství v Alianci. Kdyby na to tehdy v roce 2008 došlo, nemusela být vůbec žádná válka, nemuseli bychom nic z toho, o čem se tady bavíme, řešit," shrnul.

Trump je narcis, touží po Nobelově ceně míru. Snad uspěje, řekl v úterý na TN Live amerikanista Kryštof Kozák: