Spojené státy pomohly vyjednat v saúdskoarabském Rijádu příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Útočící země si však položila několik podmínek, za kterých má přistoupit na deeskalaci. Mezi nimi je i zrušení evropských sankcí. A zatímco USA v tom Rusko chce podpořit, Evropa tuto možnost razantně odmítá.
Jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, kterého se účastnily Spojené státy, skončilo mimo jiné dohodou o ukončení agrese v Černém moři. Rusko si však na rozdíl od Ukrajiny kladlo zvláštní podmínky. Na klid zbraní by totiž bylo ochotné přistoupit pouze v případě, že Evropa ukončí sankce namířené proti Rusku.
Spojené státy, jejichž zahraniční politika se čím dál více přiklání k Rusku, tento požadavek nezavrhly. Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia zvažují, že Rusko v jeho požadavcích podpoří. "Po našem setkání uvedli Rusové seznam konkrétních požadavků, které musíme splnit, aby mohl být mír," řekl podle portálu Kyiv Independent Rubio.
Sankce, které chce Rusko odstranit, se týkají především odstřižení ruských firem od bankovního systému SWIFT. Požaduje také zrušení postihů vůči společnostem, které se zabývají produkcí a vývozem hnojiv a potravin. V současnosti je pod evropskými sankcemi přes 2 400 fyzických a právnických osob.
Evropa však protiruské sankce rušit nehodlá. Evropská komise ve středu zopakovala, že se v její protiruské politice nic nemění. Opatření cílená na ruskou ekonomiku tak zůstanou v platnosti. "Hlavní podmínkou pro zrušení sankcí je bezpodmínečné stažení ruských vojsk z území Ukrajiny," uvedla podle portálu Moscow Times mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová.
Současně také Evropská komise zdůraznila, že si u firem obchodujících s potravinami počíná obezřetně, aby nenarušila obchody s globálním jihem, který na potravinách z Ukrajiny závisí. "Evropské sankce necílí na obchod Ruska a třetích zemí se zemědělským zbožím, včetně jídla, obilí a hnojiv," zdůraznila Hipperová.
Ekonomické postihy zavedly proti Rusku i Spojené státy. Pokud by byly zrušené, mohly by podle portálu Economist vzkřísit obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Ani tak by to ale neznamenalo velkou úlevu pro ruské hospodářství.
I před válkou spolu Rusko a Spojené státy obchodovaly relativně málo. Roční obrat mezi nimi činil zhruba 810 miliard korun. Ten se po zavedení sankcí propadl o zhruba 90 procent. Naproti tomu Evropa a Rusko před invazí obchodovaly s částkou skoro devětkrát větší. Proto evropské sankce představují pro Rusko tak velkou ránu.
Fiala po summitu v Paříži: Sankce nezrušíme, Rusko nemá dostatečnou vůli k příměří:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz