Finsko podle úterního rozhodnutí tamější vlády odstoupí od úmluvy, která zakazuje použití protipěchotních min. Podobný krok učinily už v březnu Polsko a pobaltské země. Má jít o reakci na změnu v mezinárodní bezpečnosti a hrozbu útoku Ruska.
Dvě rozhodnutí ohledně obrany země přijala finská vláda v úterý. "Finsko zvýší své výdaje na obranu do roku 2029 na 3 % HDP. Je to součást finského příspěvku k tomu, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu," napsal na síti X tamější prezident Alexander Stubb.
Druhým má být odstoupení od Ottawské úmluvy z roku 1997, kterou se státy zavázaly k nepoužívání protipěchotních min. "Rozhodnutí je založeno na důkladném posouzení příslušnými ministerstvy a obrannými silami. Finsko se zavázalo plnit své mezinárodní závazky týkající se odpovědného používání min," dodal prezident.
Už v březnu oznámily kroky směrem k odstoupení od úmluvy Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. "Vojenské hrozby členům NATO sousedícím s Ruskem a Běloruskem značně vzrostly. Posíláme jasnou zprávu: Naše země jsou připraveny a mohou použít jakékoliv nutné prostředky k obraně našeho území a svobody," uvedly země ve společném prohlášení.
Rusko, Čína nebo Spojené státy se k úmluvě nepřipojily. Rusové pěchotní miny hojně používají na Ukrajině, která se podle OSN stala nejzaminovanějším územím na světe. Jak popisuje agentura Reuters, Norsko, které je poslední evropskou zemí sousedící s Ruskem, která za úmluvou stojí, podobný krok neplánuje.
Vzhledem ke geologické poloze a historickým zkušenostem se Sovětským svazem v Pobaltí a Polsku panují obavy z možného útoku. Na polských a pobaltských hranicích také roste opevnění, které má případnou invazi zastavit.
České výdaje na obranu porostou. Hledání peněz ale bude bolet (3/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz