Na obranu bude stát v příštích letech nejspíš vydávat o desítky miliard korun navíc. Sněmovna schválila návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že vláda může v následujících osmi letech zvyšovat výdaje i nad schválené rámce. Norma našla podporu i u části opozice. Schválit ji ale ještě musí Senát a podepsat prezident.
Položit peníze a zbraně na stůl – to je podle premiéra Petra Fialy (ODS) klíč k bezpečnosti nejen Česka, ale i Evropy. Díky nové normě se už výdaje na obranu, které přesáhnou dvě procenta hrubého domácího produktu, v budoucnu nebudou muset započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon.
"Zvýšené financování obranyschopnosti má tři řešení. První rovina je, že snížíte jiné výdaje. Druhá možnost je, že zvýšíte výdaje. Třetí možnost je zvýšit deficit. Já považuju za realistické, že se využijí pouze některé z těchto metod a tento návrh umožňuje vládám, aby to mohly využít při přípravě rozpočtu," tvrdí ministr financí Stanjura.
Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu plánované na pět let, tedy do roku 2030, tak uvolnění výdajových pravidel by mělo platit ještě o tři roky déle.
"Podle mého názoru v těch prvních letech, kdy evidentně z důvodu změny bezpečnostní situace potřebujeme výdaje navyšovat rychle, je takovéto rozvolnění pojistky dobré řešení. Nicméně každým rokem bychom měli v tom rozpočtu dělat takové změny, abychom ve chvíli, kdy se stane armáda prioritou, dokázali ušetřit na oblastech jiných," říká poslanec za ODS Jan Skopeček.
"Nejsme jediní, kdo to dělá. Je to taková evropská úmluva. Ty státy se snaží peníze získat, jak to jen půjde. Evropa to má nastavené ještě přísněji, že výdaje na obranu se vůbec nezapočítávají do dluhové brzdy," upozorňuje místopředseda poslaneckého výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury podpořila i většina opozice. Proti byli jen poslanci z SPD. "Hnutí SPD dlouhodobě říká, že dvě procenta HDP na zbrojení je dostatečné množství finančních prostředků. Rušit dluhovou brzdu jenom kvůli zbrojení, tak to je precedentní rozhodnutí. A skončí to tak, že se propadneme do obrovských dluhů, ze kterých nebude cesty zpět," říká předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Naopak hnutí ANO by šlo ještě dál. Fiskální pravidla by měla být podle jeho členů rozvolněna nejen pro výdaje na obranu. "Máme tady další problémy, které například souvisí s energetikou. Budou se budovat jaderné bloky, to znamená, že bychom se měli bavit o tom, že by ta fiskální pravidla pro určité typy dalších problematik měla být rozvolněna," tvrdí šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.
Podle šéfa státní kasy Stanjury nehrozí porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti, která zahrnují i takzvanou dluhovou brzdu, jež je v tuto chvíli stanovena na 55 procent HDP. Loni byl dluh vládních institucí zhruba 43 procent HDP.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz