Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru řekl, jaké podmínky má Vladimir Putin pro případné jednání o míru na Ukrajině. Chce obsazené území i demilitarizaci napadené země.
Lavrov o podmínkách, za kterých je Putin ochotný sednout si k jednacímu stolu, promluvil v rozhovoru s brazilským deníkem O Globo. "Zůstáváme otevřeni jednání, ale míč není na naší straně. Kyjev zatím neprokázal připravenost k jednání," prohlásil.
Prvním bodem je, že Ukrajina se musí přestat snažit o vstup do Severoatlantické aliance (NATO). "Druhý pilíř spočívá v překonání dědictví neonacistického režimu, který se v Kyjevě ujal moci po únorovém puči v roce 2014, včetně iniciativy jeho vykonavatelů vymýtit a zrušit fyzicky i legislativně vše ruské, ať už jde o ruský jazyk, média, kulturu, tradice, nebo kanonickou pravoslavnou víru," řekl.
Odkazoval tak na demonstrace, při kterých lidé protestovali proti vládě proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Následně v demokratických volbách zvítězil Petro Porošenko, kterého v dalších volbách v roce 2019 porazil Volodymyr Zelenskyj.
Lavrov zároveň žádá, aby obsazené ukrajinské území bylo uznáno jako ruské. Konkrétně jde o Krym, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast.
Zelenskyj už dříve vzkázal, že není možné se vzdát Krymu ani dalších oblastí. "Není o čem mluvit. Je to proti naší ústavě," vzkázal podle BBC.
Lavrov nadále trvá na "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny. Právě tyto požadavky si určila Moskva jako cíl už při zahájení invaze. Dále Rusko žádá zrušení sankcí i zatykačů a vrácení zmraženého majetku.
"Budeme také trvat na získání pevných bezpečnostních záruk pro Ruskou federaci, abychom ji ochránili před jakýmikoli hrozbami plynoucími z nepřátelských aktivit NATO, Evropské unie a některých jejich členských států podél naší západní hranice," doplnil ministr zahraničí.
Putinův postup je jako okopírovaný od Hitlera. Jen Krym mu stačit nebude, říká analytik (4/20025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz