Někdo chová křečky, někdo třeba morčata. Jiní preferují exotiku. V Česku jsou jako domácí mazlíčci stále oblíbenější ježci. Chovatelé se s nimi dnes pochlubili na výstavě v Žalhosticích na Litoměřicku. Návštěvníci se tam také dozvěděli, co chov ježků obnáší.
Láska někdy bolí – přesně tak by se dal chov ježků popsat krátkou větou. I když se říká, že některé druhy nepíchají, není to prý pravda. "Píchaj, všichni píchaj, záleží, jakou má povahu. Dokonce i koušou, dneska mě jednou hryznul, hodně," popsala chovatelka afrických ježků Simona Linková.
Péče o ně navíc není snadná. Bodlináči musejí mít stálou teplotu a nesmějí do průvanu. "Už jich mám doma 13, chovám deset let. Maj svůj vlastní pokojíček a je to taková vášeň celý rodiny," řekla pořadatelka výstavy Veronika Knobová.
Ježků je celá řada druhů – nejčastěji lidé chovají africké pygmy. Na výstavě se návštěvníci mohli seznámit i s méně známým ježkem ušatým nebo s ježkem pouštním. Ten je jediný v Evropě. "Sem byl dovezen omylem a je to rarita v tom, že byl chycen jako ježek ušatý a až DNA testy prokázaly, že se jedná o ježka pouštního," uvedl Jan Knob, pořadatel výstavy.
Obecně jsou prý ježci poměrně náladová zvířata, ale ježčí slečna El se na výstavu vyspala zřejmě dobře, a tak se nechala mazlit. Nejraději prý má hlazení po zadečku. Samička ježka pygmy Fin už ale mazlivou neměla.
"Člověk si k nim musí najít vlastně tu cestu. Je to o vzájemným respektu a pak se uvidí, jestli ten ježeček vás k sobě pustí, nebo ne," vysvětlila chovatelka Pavlína Kazdová. Češi začali ježky coby domácí mazlíčky brát vážně asi před 15 lety. Nejvíc nových chovatelů přibylo v době covidu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz