V Tanvaldu zavedli finský styl stravování. Školáci neplýtvají a ušetří se miliony

Ivan Berka, Zuzana Drábková

8. 6. 2025, 21:00

Tanvald na Jablonecku jako první město v Česku ve všech svých školách zavedl takzvaný inteligentní samoobslužný model přejatý z Finska. Děti si mohou vzít samy tolik jídla, kolik chtějí. Výsledkem je výrazně menší množství vyhozeného jídla a ušetřené peníze, a to i za personál. Na Českobudějovicku si zase děti samy vytvářejí vyvážený jídelníček.

"Finálně se to rodilo během tří let. Děti jsme zbavili stresu a úplně se nám ztratily fronty. Děti se nepředbíhají," popsal starosta Tanvaldu Vladimír Vyhnálek (za SLK). "Všechno sníme, nic nevyhodíme a zase si přidáme," chválí si jeden z žáků. "Snědl jsem úplně všechno! A je to tady dobrý," přitakal další.

Dítě si samo vybere ze dvou jídel a kuchařky mu už nemusí vnucovat talíř s odměřenou porcí. "Ten princip je postavený na tom: běž si třeba pětkrát desetkrát přidat, ale nic nevyhoď," vysvětlil regionální ředitel provozu jídelny Primirest Josef Hásek.

Související obsah

01:43

Zbytky ze školních jídelen nemusí končit v koši. Dostat je mohou potřební

17. 3. 2025 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

​"Celý proces se zrychlí, protože si vybírají na čtyřech výdejních pultech," přiblížila ředitelka ZŠ Sportovní Tanvald Jana Tůmová. Jde o systém, který se běžně používá například ve Finsku, a tam se také provozovatelé stravování inspirovali. A děti místo toho, aby jídlo vyhazovaly, si ho najednou víc váží.

"Polévky v současnosti vaříme více než předtím. Protože jakmile si ji nandají samy, tak ji i samy zkonzumují. To samé u salátů," uvedl Hásek. Na začátku přitom pochyboval kdekdo a přesvědčovat museli i hygieniky. "Nevěřila jsem tomu, že přijde o půl druhé 250 školáků a nají se za 20 minut, aniž by byl nepořádek v jídelně," řekla kuchařka Jana Kuželková. Rodiče se báli třeba toho, že se děti opaří.

Zajímavým motivačním prvkem pro děti, aby neplýtvaly, je například tzv. barvožrout – postava na obrazovce v jídelně, která mění barvy a náladu podle toho, kolik jídla ten den děti vyhodí. A množství vyhozeného jídla rázem kleslo o 80 %. "Když jsme to snědli dobře, tak je krásně zelenej, usmívá se a má palec nahoru," popsala spokojená strávnice.

Děti si také vyplňují do kartiček druhy jídel. To je motivuje k tomu jíst pestře. A když dojedí, nádobí rozmístí do speciálních košů, které pak projedou myčkou. "Zbylé nevydané pokrmy darujeme v rámci projektu Zachraň jídlo," doplnil Hásek. Poslouží tak jako charita třeba matkám samoživitelkám.

Související obsah

01:55

Lidé chodí na obědy do školních jídelen. Ušetří tisíce korun

22. 3. 2025 David Pik D. PIK

​Zbytky, které děti nedojedí, pak končí v mechanickém kompostéru, kde se do druhého dne promění v kompost. Radnici systém na třech školách sice vyšel na 20 milionů korun. Teď ale ušetří na personálu 1,2 milionu ročně, řekl starosta. A na střeše školy roste velká solární elektrárna, která vaření zlevní na minimum.

Existují i jiné cesty, jak zmírnit plýtvání a zároveň ušetřit. Například na základní škole Borek nedaleko Českých Budějovic mají školní restauraci, kde si děti samy vytvářejí jídelní lístek a kuchařky dohlížejí na to, aby strava byla vyvážená a pestrá.

Žáci si sami nejen vybírají, co chtějí jíst, ale jídla si sami zkoušejí i připravovat. Učí se přitom mimo jiné, jak by měla vypadat vyvážená strava nejenom ve školní jídelně. "Vymýšlí strukturu jídelníčku s paní vedoucí, aby byl přímo napárován na dnešní legislativu, ale i zdravé životní návyky," popsala ředitelka školy Michaela Čermáková Šímová.

Děti zkouší i různá exotická jídla. "Když poprvé zjistily, že budou vařit musaku, tak nevěděly, co to je. Paní vedoucí jim vysvětlila, že máme zapečené brambory s mletým masem, akorát je třeba jiné koření," přiblížila Čermáková Šímová.

Související obsah

Matka z Mostecka neposílala děti do školy. Hrozí jí až dva roky za mřížemi

6. 6. 2025 Redakce TN.cz R. TN.CZ

​Ačkoli podobné modely jako ten z Tanvaldu nebo Borku pomáhají omezit plýtvání, ministerstvo je plošně zavádět neplánuje. "Podporujeme takový přístup metodicky, ale asi to není něco, co bychom chtěli nařizovat vyhláškou nebo nějakým takovým způsobem," popsal náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

"Kvalita toho stravování nezáleží vždy pouze na financích, ale i na tom, jak efektivně dokážou města a obce zařídit ten způsob. Záleží vždy na tom, jaké prostory má každá školní jídelna, jestli to je technicky možné," doplnila ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

"Plošně na všech školách bych to určitě neviděla. Pro strávníky je to sice velmi příjemný způsob stravování, na druhou stranu my výživáři se možná trošičku bojíme toho, co ty děti budou vybírat a jestli to jejich vybrané jídlo bude adekvátní," upozornila nutriční terapeutka Věra Boháčová.

Související obsah

02:14

Otřesné napadení školáka na Břeclavsku. Chlapec (11) skončil v nemocnici

4. 6. 2025 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

​Od záři se měl na školách po 30 letech změnit takzvaný spotřební koš. Ten určuje, jaké množství potravin má být součástí školního obědu žáka, nakonec bude ale jen dobrovolný.

"Ten první rok se počítalo s nějakou takovou volnější formou kontroly hygienickými stanicemi a přišlo nám vhodné, aby bylo jasné, co platí, co neplatí, a z toho pak vyplynula i ta možnost během toho přechodného období si vlastně v konkrétní škole vybrat, ve kterém režimu spotřebního koše ta strava pojede," řekl Nantl.

V dlouho připravovaném spotřebním koši má být více luštěnin, méně masa a žádné slazené nápoje. "Pro zavedení v této formě, jak je zaveden, teď určitě nejsme," oponovala poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková. Zatím je v plánu, že by školní jídelny na nový koš měly povinně najet od září 2026.