Až 60 tisíc srnčat zahyne ročně v Česku při sečení polí a luk. Bránit se tomu snaží hlavně dobrovolníci, kteří pomocí dronů prohledávají místa, kde budou zemědělci sekat. Srnčata pak vyhánějí nebo odnášejí do bezpečí. Náš štáb s nimi natáčel ve Slezsku.
Ještě než na pole vyjeli zemědělci se sekačkami, vyrazila v pět hodin ráno na pole v Návsí na Jablunkovsku skupina dobrovolníků. Když srnčata cítí ohrožení, instinktivně se krčí k zemi a neutíkají. Z traktoru nejsou vidět.
"To srnče má posečené běhy, plazí se po té louce, taková ta bezmoc, to prostě nechcete," popsala myslivkyně Kateřina Matusik. Se záchranou srnčat stále častěji pomáhají drony. Podle myslivců jsou mnohem účinnější než psi nebo pachové ohradníky, které doposud požívají.
Dron dokázal najít srnče schované i ve více než metr vysoké trávě. Vzápětí pilot dronu mobilem nasměroval dobrovolníky na místo, kde srnče zahlédl. Ti tam okamžitě s podběráky vyrazili.
Srnče skončilo v boxu. Když sekání skončilo, vypustili ho zpátky do přírody. Na rukou měli dobrovolníci gumové rukavice, aby zabránili přenosu lidského pachu. Dospělá srna by se o mládě mohla přestat starat.
"Když vidíte, že jste schopni zachránit nějaké to srnče nebo zajíčka, tak je to takový dobrý pocit," sdělila dobrovolnice. "Tak jako dneska hasiči si nedokážou svoji činnost představit bez dobrovolných hasičů, tak myslivci budou muset s dobrovolníky spolupracovat," míní myslivec Jiří Duda.
V Česku je nyní téměř 50 skupin, které pomáhají s vyháněním srnčat. Nejvíc dobrovolníků chybí v Moravskoslezském kraji, na Ústecku, Děčínsku a Chebsku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz