Obce bojují s chataři kvůli odpadu. Hory smetí zatěžují rozpočet, hřmí starostové

Josef Svoboda, Aneta Czerweková

20. 7. 2025, 20:22

Řada obcí v Česku řeší problém se svozem odpadu od chatařů, rekreantů nebo turistů. Lidé, kteří mají v obci trvalé bydliště, platí poplatky za svoz podle počtu členů domácnosti. Chataři často odvedou tu stejnou částku, ale za celou nemovitost. Přes léto se ale v jedné chatě mohou vystřídat prý i desítky lidí.

Na první pohled to vypadá, že největší znečišťovatelé v republice jsou vísky v turisticky atraktivních lokalitách. Na počet obyvatel produkuje nejvíc směsného komunálního odpadu třeba Kvilda nebo Podhradí nad Dyjí. Na každého obyvatele Podhradí připadá tuna nevytříděného komunálního odpadu ročně. Jiné obce mají toto číslo v průměru třikrát menší.

Vesnice nedaleko vranovské přehrady svítí ve statistikách kvůli složení obyvatel. Trvalé bydliště tady má posledních pár desítek lidí. "Tady je trvale 47 obyvatel," říká místostarosta Podhradí nad Dyjí Anton Moravčík (nez.). Statisticky je obec polomrtvá, ale ve skutečnosti žije turistickým ruchem – většina domů tady slouží jako chaty a chalupy rekreantů.

Související obsah

02:20

Města a obce zvyšují poplatky. Nejvíce si lidé připlatí za svoz odpadu

12. 7. 2025 Justýna Stoklasová J. STOKLASOVÁ

Podobně jsou na tom obce v celém okolí vranovské přehrady. Na špičce jihomoravského žebříčku jsou i Chvalatice na Znojemsku s půltunou směsného odpadu na obyvatele. V Oslnovicích připadá na každého obyvatele kolem 700 kilogramů. "Máme tady velkou chatařskou oblast, přes léto je tady hromada lidí," říká jedna z místních Irena Dejmková.

Obec s největší produkcí odpadu GRAF | Zdroj: TV Nova

​Hory smetí po "lufťácích" zatěžují obecní rozpočty. Zatímco místní s trvalým bydlištěm platí svoz odpadu za každou osobu, majitelé chat a chalup dávají tu stejnou částku za celou nemovitost. "Za tu chatu vybíráme stejně jako za trvale žijícího občana – 700 korun. Doplácí na to obec," vysvětlil starosta Bítova Vladimír Kundrát (nez.). 

Související obsah

02:46

Místní poplatky napříč republikou se různí. Někde ani žádné nejsou

12. 7. 2025 Martin Kočárek M. KOČÁREK

​V okolí Bítova je šest stovek chat. Dřív mohl starosta rekreantům sazbu zvýšit, ale nový zákon mu to neumožňuje. "To je legislativní nedostatek. Proč by starosta nemohl zvednout poplatek těm, co chatu pronajímají?" nechápe Kundrát. Obce v rekreačních oblastech každý rok doplácejí za odpady chatařů až statisíce korun.

V každém městě se platí jinak

Částka, kterou lidé platí za svoz odpadu, se město od města liší. Zákon udává pouze cenový strop, a to 1 200 korun ročně na obyvatele. V některých obcích a městech se pak za svoz nemusí platit vůbec. Jakou částku si obce za svoz odpadu účtují, závisí na několika faktorech. Tím nejdůležitějším je rozpočet a hospodaření obce, zásadní jsou také smlouvy se svozovými společnostmi. A pokud obyvatelé poctivě třídí odpad, mohou náklady snížit.

Související obsah

01:56

Stále více Čechů recykluje odpad. V obcích přibývají speciální kontejnery

5. 6. 2025 Jáchym Háma J. HÁMA

​"Ve chvíli, kdy občané více třídí, tak my dostáváme i vyšší příspěvek na třídění odpadů od EKO-KOMu. Ten pak zpětně používáme právě na úhradu služeb v oblasti odpadového hospodářství," poznamenal Pavel Drahovzal (nez.), starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.

Nulové poplatky za svoz odpadu těší obyvatele několika českých měst. Třeba Teplic, Strakonic nebo Hluboké nad Vltavou. V Dobříši, Poříčanech nebo Havířově platí lidé naopak nejvyšší možnou částku. V Dobříši je svoz odpadu drahý a ani maximální možný poplatek, 1 200 korun za rok, náklady nepokryje. Město proto musí přibližně 4,5 milionu korun ročně doplácet se svého rozpočtu. Peníze ale potom chybí jinde.