Evropská unie chce zahájit vyjednávání s libyjským vůdcem Chalífou Haftarem. Chce s ním uzavřít dohodu, která by zabránila vstupu afrických migrantů do Evropy. Libye je v současnosti tranzitní zemí, ve které navíc posiluje svůj vliv Rusko.
Obavy z posilování ruského vlivu v Libyi vedou Evropskou unii k jednání se severoafrickou zemí. Cílí zejména na maršála Chalífu Haftara, který je de facto lídrem východní části rozdělené země. S ním chce Unie jednat o migraci.
Evropská komise má totiž strach, že situaci v Libyi ruský prezident Vladimir Putin použije k posílení migrace do Evropy. "Přesně kvůli tomu musíme s Libyí jednat. Hrozí nebezpečí, že Rusko využije migranty i migrační krizi jako zbraň proti Evropě. Ostatně právě to se už děje," řekl portálu Politico eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztahy mezi Haftarem a Bruselem přitom nejsou na dobré úrovni. Brunnera před dvěma týdny vyhostila Libye, když byl na setkání s ministry Řecka, Itálie a Malty v Benghází. Mohl za to údajný diplomatický incident, po kterém Libye poslala domů také evropské ministry.
Brunner se však nevzdává. "Jsme připraveni v hovorech pokračovat. Podle mě to je dokonce naprosto nezbytné. Stále máme prostředky ke komunikaci, které fungují velmi dobře," věří Brunner.
Libye je v současnosti jedním z hlavních center migrace z Afriky do Evropy. Evropská unie oznámila záměr spolupracovat s libyjskými vládami na jejím omezení už letos v květnu. "Je nezbytné s nimi pracovat, abychom byli schopní posílit kontrolu hranic a bojovat proti pašování lidí," řekla podle portálu EU News předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Africká země čelí nestabilitě po občanské válce, která vypukla v roce 2011. Po smrti diktátora Muammara Kaddáfího se země rozdělila na několik různých frakcí, z nichž nyní převládají dvě. Vláda národní stability ovládá východní dvě třetiny země a operuje pod vedením Haftara z Tobruku, zatímco Vláda národní jednoty, vedená Abdulem Hamidem Dbeibehem, drží západní třetinu Libye a vládne z původního hlavního města Tripolisu. Tu také uznává mezinárodní komunita.
Obavy Evropské unie z vlivu Ruska v Libyi jsou oprávněné. Rusko i jeho spojenec Bělorusko s oblibou využívají migrační vlnu k destabilizaci Evropy. Nejvýraznějším příkladem je migrační trasa, kterou otevřelo Bělorusko přes své území se snahou přimět migranty ke vstupu do Polska.
Europol také loni v říjnu rozbil gang pašeráků lidí, který se zabýval nelegální přepravou afrických a asijských migrantů z Ruska do Polska. Zadrželi celkem 11 lidí z Polska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Gruzie.
Německo chce vyrazit do boje s migrací. Omezí azylové vstupy (4/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz