Obří naleziště ropy a zemního plynu, které objevila kanadská firma u polského pobřeží, budí v Německu vážné obavy. Těžaři plánují výstavbu vrtné plošiny jen šest kilometrů od hranice s Německem, v blízkosti oblíbené dovolenkové destinace Usedom. Místní samospráva bije na poplach – bojí se dopadů na přírodu, turistiku i kvalitu života.
Ropný a plynový zlom oznámila v pondělí společnost Central European Petroleum (CEP), která od loňského listopadu prováděla průzkumné vrty poblíž polského ostrova Wolin.
Výsledky jsou podle firmy průlomové: ložisko Wolin East 1, vzdálené zhruba šest kilometrů od přímořského města Svinoústí (Świnoujście), podle prvních odhadů ukrývá 33 milionů tun ropy a 27 miliard metrů krychlových zemního plynu. Jde o největší objev v dějinách Polska, připomíná deník Bild.
"Jde o historický moment," uvedl proto výkonný ředitel CEP Rolf G. Skaar. "Toto ložisko představuje šanci, jak plně využít geologický a energetický potenciál Baltského moře," dodal. Podle firmy může nalezený plyn sloužit pro domácí polský trh a zároveň být exportován dál do Evropy přes stávající plynovodní síť.
Jenže, co zní jako energetický jackpot pro Polsko, vyvolává značnou nervozitu na druhé straně hranice – především v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Ostrov Usedom (česky Uznojem, pozn. red.), rozdělený mezi Polsko a Německo, ročně navštíví přes milion turistů. Píše to švýcarský německojazyčný list Blick. Místní samosprávy se teď obávají, že pohled na těžební plošiny z plážových lehátek odradí návštěvníky a poškodí pověst ekologicky šetrného regionu.
Starostka letoviska Heringsdorf, Laura Isabelle Mariskenová, proto označila situaci za alarmující. "Požadujeme vysvětlení ohledně hlášeného ropného naleziště v bezprostřední blízkosti hranic a jasný, aktivní postoj zemské vlády k ochraně naší oblasti," řekla deníku Bild.
Mariskenová zároveň vyzvala ke konkrétním krokům. "Naše obec leží v mimořádně chráněném přírodním prostoru – uděláme vše pro to, abychom dlouhodobě uchovali naše pobřeží, naše moře a naši kvalitu života," uvedla.
Její výrok, že těžba by byla "masivním zásahem do naší domoviny s potenciálně nevratnými následky pro přírodu, vodu a klima", rezonuje i mezi dalšími místními politiky. Mariskenová není členkou žádné politické strany – její apel ale zaznívá napříč celým spektrem.
Zemská vláda Meklenburska-Předního Pomořanska přiznala, že ji zpráva z Polska zaskočila. Podle informací německých médií zatím teprve začíná sbírat informace a připravuje vyhodnocení dopadů.
A zatímco Němci řeší rizika, Poláci už plánují budoucnost. Polský hlavní geolog Krzysztof Galos uvedl, že pokud se naleziště potvrdí, mohlo by za tři až čtyři roky pokrýt až pět procent roční polské spotřeby ropy. To z něj dělá největší nález od konce druhé světové války. Jak připomíná list Nordkurier, firma CEP má na průzkum oblasti licenci už od roku 2017.
Zda se z ekonomického triumfu pro Polsko stane ekologická noční můra pro sousední Německo, zůstává otázkou, píše německá stanice NDR.
Den ropné nezávislosti, říká Stanjura. Česko je plně zásobováno západní cestou, oznámil Fiala (4/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz