Pražské náplavky jsou fenoménem a znají je jak obyvatelé metropole, tak i turisté. Jejich proměnu zařadili před několika lety pořadatelé prestižní architektonické ceny dokonce mezi 40 nejlepších staveb v Evropě. Jenže teď přišli s tím, že je Praha zanedbává. A stejného mínění je i autor projektu, architekt Petr Janda.
Úprava náplavek vyšla na několik stovek milionů korun. V kobkách na březích Vltavy vznikly restaurace, prodejny i veřejné toalety.
"Tady jsou poškozené dveře, které jsou poškozené nějakým hrubým zacházením, nesvítí tady světlo, jsou korodované ty plechy, není to umyté, vidíte, že je to neudržované," říká architekt Janda.
Architekti z Nadace Mies Van der Rohe, kteří před časem proměnu náplavky ocenili, si teď kvůli tomu stěžují magistrátu.
"Poškození ocelových dveří a konstrukcí, poškrábané skleněné panely, netěsné sklepy, které se zaplavují během dešťů, zvýšený vizuální nepořádek a obecný nedostatek pořádku a péče ve veřejném prostoru," píše se v dopise podepsaném jménem Ivan Blasi z nadace.
"Správcovská firma argumentuje, že je to složitě udržitelné, takovýmhle rozprašovačem a hadrou, pokud by to nebylo už v takovémhle stavu, tak to setřete prostředkem, který v sobě má vosk, stačí jednou týdně," argumentuje Janda.
Podle městské firmy, která se má o správu náplavky starat, je ale údržba komplikovaná.
"Není v ničí moci to udržovat ve stavu, v jakém si přeje pan architekt. Do péče o náplavky jde ročně 70 milionů korun," říká Ondřej Šrámek, mluvčí TCP.
"To mně přijde úplně absurdní," kontruje Janda. Problémem je prý i údržba skel v kobkách. Na jejich leštění má v srpnu jít 405 tisíc korun.
"Je to překvapující, umytí toho skla je částka dva tisíce korun a my slýcháváme málem o statisících," tvrdí ale galerista a předseda spolku Dvojka sobě Ivo Slavík. Revitalizace přitom měla pokračovat, Praha ji ovšem zastavila.
"Z hlediska údržby je to velmi nákladné až ekonomicky těžko udržitelné dlouhodobě," říká i pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti).
Z realizace náplavek tak vypadla například pítka, která měla být součástí nového mobiliáře.
"Ty prvky jsou udělány velmi masivně, z masivního nerezu," podotýká Janda.
Z chlouby města na Vltavě oceňované světovými architekty se tak znovu může stát místo, kterému se lidé raději vyhnou.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz