Evropská unie se stále snaží zpřísňovat pravidla pro chov psů a koček. České úřady to ale nejsou často schopné vymáhat, což nahrává množírnám. A právě množírny a ochrana zvířat bude byla tématem pořadu Do hloubky s moderátorem Davidem Chmátalem. Pozvání k rozhovoru přijal advokát a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka.
Policie vyšetřuje případ údajné množírny na jižní Moravě, kde chovatelka měla mít 160 retrívrů. Plicka poznamenal, že Hlas zvířat na případ upozorňoval už v roce 2021. Tehdy podal trestní oznámení.
"Krajská veterinární správa dala pokyn k odebrání všech zvířat, bohužel obec zvířata neodebrala, dala pachatelce – teď už můžu říkat pachatelce, protože již je prověřená v rámci toho trestního řízení – pokyn, aby snížila počet zvířat. To nejčastěji v těchto případech vede k tomu, že ti pachatelé nebo provozovatelé množíren část těch zvířat usmrtí, část těch zvířat někam přesunou a tak dále," popsal Plicka.
Zvířata se přesunula do Odrovic. "Je to čtyři pět let od té doby, co jsme to nahlašovali, a nechci si ani představovat, kolik zvířat tam zemřelo, protože dle našich informací ti majitelé té nemovitosti, ti provozovatelé té množírny, měli i prý nějaký menší bagr, kde zahrabávali ty mrtvé retrívry. Mrzí mě to, myslím si, že je to systémové selhání, ale alespoň jsme rádi, že došlo už konečně k tomu, po čem jsme volali v roce 2021," řekl Plicka.
Hlas zvířat monitoruje v Česku stovky množíren. "Česká republika bohužel je označováno v rámci Evropy za množírnu Evropy," podotkl Plicka.
Sice se podařilo prosadil dílčí legislativní změny, advokát ale upozorňuje na to, že spolku se často podaří odhalit množírnu a získat důkazy, ale pak nastává boj s orgány činnými v trestním řízení.
"Snažíme se je přesvědčit o tom, že tady je závažná trestná činnost, že zvíře není pouhá věc, že mají k trestné činnosti přistupovat s velkým důrazem a nebrat to na lehkou váhu. A bohužel narážíme často na nevoli ze strany orgánů činných v trestním řízení, někdy policie, někdy státního zastupitelství, někdy nedostatečnou erudici, že nevědí, jak ty případy řešit. Ale často se děje, že ty případy týrání zvířat nechtějí řešit vůbec, případně nevědí jak," řekl Plicka.
Množírnám hraje do karet i chování zájemců o psy. "Lidé nakupují zvířata přes internet bezhlavě, vůbec si neprověřují, z jakých podmínek, od koho, jestli to je zvíře s průkazem původu, či nikoliv. Takže velice často takto podporují množírny," poznamenal Plicka.
Svou roli hraje i určitá šetrnost. Čistokrevný retrívr může stát 30 až 50 tisíc korun takzvaně s papíry, ale množitel ho může zájemci nabídnout třeba o 10 tisíc levněji a řekne, že se jedná o čistokrevné zvíře, akorát bez dokladu.
"Ta nátura většinové populace je taková, že prostě řekne: 'Hele, ušetřil jsem 10 tisíc korun, mám čistokrevného psa a jenom nemá papíry.' Lidé na to slyší a nedokážou si spočítat to, že když si koupí pejska z té množírny, sice ušetří, ale potom ty náklady na veterinu je často stojí mnohonásobně více, než kdyby si koupili psa s průkazem původu," vysvětlil Plicka.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz