Země letos v létě zažila jedny z nejkratších dní za dobu měření času atomovými hodinami, tedy od roku 1972. Jedním z nich je i toto úterý. Pokud bude trend zrychlování zemské rotace pokračovat, vědci se budou muset odhodlat k bezprecedentnímu kroku.
Dny se krátí, a to nejen kvůli tomu, že už je po letním slunovratu. Letos v létě totiž vědci zaznamenali jedny z nejkratších dní v historii měření a jedním z nich je i toto úterý. Informuje o tom web Space.com.
Důvodem je, že se Země neotáčí stálou rychlostí. Zrovna v úterý bude otočka Země kolem její osy trvat o asi 1,25 milisekundy méně, než je běžné. Podle BBC za tyto změny může gravitační působení Měsíce, které aktuálně otáčení Země mírně urychluje.
"Od roku 1972 máme tendenci k mírně rychlejším dnům. Ale existují výkyvy. Je to trochu jako sledovat akciový trh. Existují dlouhodobé trendy a pak jsou tu vrcholy a pády," vysvětlil pro CNN geofyzik na univerzitě v San Diegu Duncan Agnew.
Donedávna se přitom průměrná délka dne mírně prodlužovala. Pro lidi je sice tato změna nepostřehnutelná, problémy však může způsobit například u satelitů. Od roku 1972 bylo proto ke standardnímu času UTC přidáno celkem 27 přestupných sekund, tempo jejich přidávání ale klesá a od roku 2016 nebyla přidána žádná.
Po roce 2020 pak vědci zaznamenali překvapivý nárůst rychlých rotací. Vůbec nejkratší den byl naměřen 5. července 2024, kdy došlo ke zkrácení o 1,66 milisekundy. Další krátké dny se objevily letos 9. července (kratší o 1,23 milisekundy), 22. července (kratší o 1,36 milisekundy) a právě v úterý 5. srpna.
Pokud tento trend zrychlování vydrží, budou se muset odborníci uchýlit k bezprecedentnímu kroku, a to k odebrání jedné sekundy z koordinovaného světového času. "Pravděpodobnost, že k tomu do roku 2035 dojde, je asi 40 %," tvrdí Agnew.
Vědci našli recept na štěstí. Významnou roli hraje čas v práci i spánek (3/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz