Ve středu si svět připomněl 80. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu. První nasazení atomové zbraně v dějinách lidstva si vyžádalo stovky tisíc obětí, především z řad civilistů. Do Japonska zamířilo spoustu lidí, aby uctili památku obětí události. Hostem v pořadu Headline byl historik Jaroslav Šebek, který se mimo jiné vyjádřil i k tomu, jak země přistupovala k postiženým lidem.
Jak odborník sděluje, odhaduje se, že při bombardování Hirošimy a Nagasaki zemřelo okolo 200 000 lidí. "Ale samozřejmě ty počty obětí byly daleko větší, protože do toho nejsou započítáni lidé, kteří umírali na následky výbuchu. Ať už v důsledku fyzického popálení, především v důsledku tlakové vlny, nebo v důsledku radioaktivního spadu," popisuje Šebek.
Právě radioaktivní spad vedl ke zvýšení počtu nemocí z ozáření a nádorových onemocnění, na které oběti umíraly v následujících měsících a letech po svržení bomb.
"Lidé byli zpětně postiženi i tím, že ženám se rodily děti s velkými genetickými postiženími," dodává ještě historik. "A obecně byly oběti bombardování zpětně dále viktimizovány, japonská společnost je zpočátku úplně přehlížela," sděluje Šebek smutnou skutečnost. Viktimizace je proces, kterým se člověk stává obětí trestného činu.
"Japonská vláda se prostě snažila, aby se na tuto část japonské minulosti zapomnělo," konstatuje odborník.
"Teprve později si k nim japonská společnost hledala nějaký vztah a způsob, jak uznat jejich utrpení. Dá se vlastně říci, že ty následky přetrvávají až do současné doby, a ještě dnes se při pravidelných výročních mírových shromážděních čtou další jména obětí, které na následky atomového bombardování zemřeli a umírají," uzavírá Šebek.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. Lze si v nich spustit titulky generované umělou inteligencí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz