Školství má přijít o 15 miliard. Pro vládu přitom mělo být prioritou

Karolína Pavlínová, Daniela Brychtová

12. 8. 2025, 20:35

Rozpočet na příští rok začíná dostávat první obrysy a ukazuje se, že ne všichni s ním budou spokojeni. Například ministerstvo školství by mělo přijít o více než 15 miliard korun a podle odborníků to přinese řadu problémů. Někteří ředitelé škol už teď mluví o tom, že peníze nemusí stačit ani na nejzákladnější výdaje. Navíc by se nedostalo ani na slibované peníze pro kantory. Vláda se přitom zavázala, že je pro ni školství prioritou.

Přesně 291 miliard korun. Tak vypadá rozpočet ministerstva školství tento rok. Ten příští, jak se zdá, bude hubenější.

"V tom návrhu je jen nějakých 275 miliard," říká analytik vzdělávací politiky z agentury PAQ Research Karel Gargulák.

Proč se ministr financí Stanjura rozhodl resortu peníze seškrtat, zatím prozradit nechce. Ve financování vzdělávacího systému přitom Česko dlouhodobě zaostává za průměrem zemí OECD.

"Nebudeme sdělovat žádné detaily z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Proces přípravy rozpočtu stále probíhá a jednání mezi ministerstvem financí a jednotlivými rozpočtovými kapitolami budou pokračovat po vládních prázdninách," uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Vláda, která čítá hned několik pedagogů, se přitom zavázala, že se budou platy učitelů zvyšovat na 130procentní úroveň vůči průměrným výplatám, jenže je to naopak.

Související obsah

01:12

Dokončení rekonstrukce školy v ohrožení. Zloději tam ukradli nářadí za statisíce

1. 8. 2025 Michal Borovský M. BOROVSKÝ

"Vláda se zavázala k tomu, že bude vydávat průměr zemí OECD, což z těch vládních výdajů by měla být nějaká čtyři procenta. Tedy dejme tomu nějakých 320 miliard," připomíná Gargulák.

Navržený rozpočet na příští rok podle ředitelů škol horko těžko pokryje povinné výdaje jako třeba zaplacení psychologů a speciálních či sociálních pedagogů ve školách. "Pokud budou ty platy výrazně nižší, tak je těžko nalákáme," míní prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Rozpočet musí počítat také s asistenty, náklady na ně jsou alespoň 300 milionů korun. Ti mají být na základkách k dispozici prvňáčkům kvůli vládou prosazenému osekání odkladů. 

"Podrobnosti neznáme, co nás nebo kolegy v terénu hlavně zajímá, je, jak to bude s platy," přiznává předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Odboráři chtějí s ministrem jednat příští týden.

"K návrhu rozpočtu na rok 2026 ze strany ministerstva financí se v tuto chvíli nebudeme vyjadřovat. Jednání mezi ministrem školství Mikulášem Bekem a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou začnou nejdříve po skončení vládních prázdnin. Teprve poté bude možné vyhodnotit, zda a jak se budou navrhované částky pro rozpočet ministerstva školství měnit," uvedla mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Související obsah

02:43

Evropa chystá nový rozpočet. Česko z něj dostane méně než dříve

17. 7. 2025 Petr Virt P. VIRT

"Jsou to veřejné peníze, měly by to být veřejné informace, a ne tímto způsobem," říká Dobšík. A napjaté rozpočty nejsou jen na základkách.

"Vysoké školy si zaslouží také více peněz, samotné ministerstvo navrhuje tři a půl miliardy, podle nás by to mělo být daleko víc, můžeme mluvit třeba o sedmi miliardách či více," doplňuje Gargulák.

Předběžný návrh rozpočtu nepočítá ani se zvýšením platů státních zaměstnanců, tak jak by si ho představovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort vedený lidovcem Marianem Jurečkou by chtěl u některých zaměstnanců růst až o 13 procent, jenže návrh rozpočtu to nedovolí.

Šest variant navýšení platů ve veřejném sektoru navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí od příštího roku. Verze, která má přidat státním zaměstnancům nejvíce, navyšuje platy v nejnižších tarifních třídách o 13 procent a ostatním o sedm.

"Růst cen způsobil, že došlo ke značnému poklesu reálné hodnoty tarifů, a tedy k poklesu kupní síly státních zaměstnanců. Navýšení platů by se v největší míře týkalo zaměstnanců s nejnižšími výdělky, jejichž základní tarify jsou často pod úrovní minimální mzdy," řekla ředitelka odboru komunikace a mluvčí ministerstva školství Kateřina Procházková.

V nejštědřejší variantě by se někteří zaměstnanci mohli dočkat přidání i o více než čtyři tisíce. Stejný pracovník by v té nejúspornější verzi dostal navíc o 1 600.

Související obsah

02:19

Obědy pro děti z chudších rodin budou dostupnější. Kraje na ně vyčlení víc peněz

2. 8. 2025 Martin Kočárek M. KOČÁREK

"Podporujeme tu variantu, která opravdu zohlední ty stupně, které mají nejnižší platy, a přidá jim. Jaká procenta to nakonec budou, tak to se uvidí po tom závěrečném vyjednávání, ale chtěli bychom v té maximální výši," uvedla poslankyně Lenka Pivoňka Vaňková (STAN).

Většina ministerstev podporuje tu nejštědřejší variantu, ale s tím, že dostanou více peněz do rozpočtu, aby pokryly zvýšené výdaje. Jenže podle ministerstva financí nejsou na přidání příští rok peníze.

"Debata o navýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě se povede až v souvislosti s debatou o návrhu státního rozpočtu na příští rok, časově až skončí vládní prázdniny. Dříve návrh o platech ani jednotlivé varianty komentovat nebudeme," řekla Vodstrčilová.

Podle odborových svazů se řada institucí potýká s kritickým nedostatkem pracovníků. Podle nich jsou důvodem právě nízké tarify.

"Náš návrh je deset procent pro všechny zaměstnance veřejné správy do tarifů od 1. ledna. Více než 100 tarifů je pod úrovní zaručeného platu. Vláda za tu dobu, co vládne, udělala spoustu věcí, co pokřivilo ty tabulky," prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Související obsah

04:20

Učitelé o prázdninách chodí na brigády. Provádí na hradech i řídí taxi

6. 7. 2025 Jonáš Kříž J. KŘÍŽ

"Státní zaměstnanci reálně za této vlády zchudli o pětinu. Minimum, které by vláda měla přidat, je zhruba sedm procent ještě letos na podzim a od příštího roku by se mělo to navýšení pohybovat kolem deseti procent," uvedla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle ekonomů v nárůstu platů hrají roli dva faktory – jedním z nich je, kde na to vzít peníze s ohledem na už teď vysoký schodek státního rozpočtu.

"Na druhé straně je pravda, že v rámci konsolidačního balíčku a ozdravení českých veřejných financí, které bylo potřeba, se významně promítlo do příjmu pracovníků ve veřejném sektoru, kdy jejich mzdy nerostly tak rychle jako v soukromém sektoru," řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Verze, která počítá s nejvyšším přidáním, by vyšla státní rozpočet, podle ministerstva, každý rok na zhruba 45 miliard korun.