V neděli večer bylo možné na obloze v České republice sledovat po šesti letech úplné zatmění Měsíce. Tento jev je vzácný, k jeho opakování dojde zase až v prosinci 2028. Co jej vlastně způsobuje a proč má Měsíc při úplném zatmění pokaždé odlišnou barvu? K tomu se v pořadu Do hloubky vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Klárou Košackou český astronom a tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Jak odborník na úvod vysvětluje, k úplnému zatmění Měsíce dochází, když se mezi Slunce a Měsíc postaví Země. „A na Měsíc v tu chvíli nemohou svítit přímé sluneční paprsky,“ dodává Suchan.
Astronom dále upozorňuje, že mezi zatměním Slunce a zatměním Měsíce je výrazný rozdíl. „Zatímco Slunce při něm není na obloze vidět a zůstává pouze jeho atmosféra, a my tak nevidíme víc než černý kotouč, Měsíc z ní úplně nezmizí ani při úplném zatmění,“ pokračuje odborník.
„Je to proto, že Země má také svoji atmosféru. A v té atmosféře se přece jenom trošku toho světla ze Slunce ohne a prosvítí do jejího stínu, takže je Měsíc pokaždé alespoň trošičku vidět jako takový duch na obloze,“ říká s úsměvem Suchan.
Podle astronoma ovlivňují barvu Měsíce při jeho zatmění dva faktory. „První je ten, v jakém bodu zemského stínu se Měsíc zrovna nachází. Pokud je v jeho středu, bude tmavší, pokud na jeho okraji, tak zase o něco světlejší,“ sděluje Suchan.
„A poté má na jeho barvu ještě vliv kvalita zemského ovzduší a atmosféry. Nejenom množství vlhkosti a prachu, ale především sopečné erupce. Ty mohou způsobit, že Měsíc bude třeba i jasně oranžový nebo naopak až čokoládově hnědý, že nebude téměř vidět,“ dodává na závěr astronom.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz