Aktuální data ministerstev zdravotnictví (MZd) a práce a sociálních věcí (MPSV) vyděsila analytiky. V roce 2035 bude podle odborných odhadů potřebovat zdravotně-sociální péči přes 800 tisíc Čechů, tedy zhruba o 300 tisíc více než teď.
Už za deset let bude podle dat MZd a MPSV potřebovat zdravotně-sociální péči 804 tisíc lidí. V současnosti je jich půl milionu, 98 tisíc z nich žije v pobytových sociálních službách. Na středeční konferenci v Senátu to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Zdravotně-sociální péče je pomoc lidem, kteří mají zdravotní problémy a zároveň potřebují podporu v běžném životě, jako je zajištění stravy nebo hygieny.
Přestože se podle Duška v příštích deseti letech počet lidí starších 80 let žijících v Česku více než zdvojnásobí, kapacity pobytových sociálních služeb dál nerostou. „Kapacity narážejí na personální strop,“ uvedl s poukazem na to, že v nich je asi 7 000 úvazků pracovníků. O zhruba 45 % lidí se rodiny starají doma, ostatní jsou právě v pobytových zařízeních.
„Pokud by tyto služby měly nést v budoucnosti stejné procento odpovědnosti jako dnes a pokud se nezmění věkově specifická prevalence nemocí, tak v roce 2035 tam bude ležet 140 tisíc lidí,“ řekl Dušek. To by podle něj znamenalo vybudovat 37 tisíc nových lůžek. Podíl lidí, kteří žijí mimo taková zařízení, je podle něj možné snížit posílením komunitních služeb a podporou domácích ošetřovatelů.
„Neměli jsme žádná data, na základě kterých bychom byli schopni říct, na jakou budoucnost se připravit na úrovni státu, obcí a měst,“ uvedl k tomu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Teď je podle něj možné predikovat kapacity na úrovni krajů, okresů a s určitou mírou přesnosti i pro obce s rozšířenou působností. Data budou ministři dál předávat krajům, které jsou za plánování sociálních služeb zodpovědné.
Spolu se stárnutím populace bude přibývat pacientů s vážnými nemocemi, jako je cukrovka nebo Alzheimerova choroba. Předloni jich bylo asi 80 tisíc, v polovině století se očekává počet přesahující 250 tisíc.
„Nebylo například jasné, kde skutečně žijí, kdo o ně pečuje a jakou podporu čerpají pacienti s Alzheimerovou chorobou a dlouhodobě nemocní senioři obecně, jaký invalidizující potenciál mají vážné nemoci a zda se pacientům dostává efektivní sociálně-zdravotní pomoci,“ popsal předseda zdravotního výboru Senátu Tomáš Fiala (za ODS).
Zároveň nové propojení dat o zdravotnictví a čerpání sociálních dávek, které začalo vznikat v roce 2022, podle Duška potvrdilo, že přestože léčba asi 25 tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou stojí ročně asi čtyři miliardy korun, tři čtvrtiny z nich jsou díky léčbě práceschopní.
Nemocnice v Motole a Na Homolce se od ledna příštího roku spojí (9/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz