V Česku vznikla unikátní biobanka na kmenové buňky. Díky vypadlému dětskému zubu

TN Live

21. 9. 2025, 08:08

Pracuje ve společnosti, která se zabývá výzkumem kmenových buněk a jejich možného využití v léčbě široké škály onemocnění. Na to, že by se pro tyto účely daly využít i mléčné zuby, se přišlo náhodou, když jedna z jeho kolegyň přinesla do práce vypadlý zoubek svého syna. Co vše lze prostřednictvím kmenových buněk léčit? A jak přesně tento mechanismus funguje? K tomu se v pořadu Vizita vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Michaelou Indrákovou Petr Bauer, ředitel společnosti Bioinova, která se zaměřuje na buněčnou terapii a založila první českou a evropskou biobanku dětských zubů pro uchovávání kmenových buněk.

Odborník na úvod vysvětluje, že zubní dřeň je zajímavá z hlediska „potenciálního využití pro různé neurologické a neurodegenerativní onemocnění, jako je například poškození míchy či mozku nebo nějaká traumata“.

„Na mléčné zoubky jsme přišli relativně náhodou, zajímali jsme se o ně už dřív, ale teprve až jedna kolegyňka přivezla vypadlý zub svého synka, podívali jsme se na něj důkladněji. A byli jsme velmi příjemně překvapení složením a charakteristikou jeho buněk,“ popisuje Bauer.

Jak Bauer dále sděluje, ve světě aktuálně probíhá okolo pěti tisíc studií s kmenovými buňkami. „Zkoumá se například jejich účinek na léčbu alopecie (vypadávání vlasů, pozn. red.), opravy chrupavek a kostí, nemoci jater a ledvin nebo infarkt,“ vyjmenovává expert. 

„Kmenové buňky jsou totiž do určité míry přítomny v podstatě v každém orgánu a tkáni. A pokud je někam přidáte, tak jsou schopny aktivovat ty lokální kmenové buňky, případně způsobí jejich migraci do místa poškození,“ pokračuje Bauer. 

Související obsah

03:22

Obézní děti neodsuzujte, říká Košťál z Extrémních proměn. Řada z nich je zablokovaná, dodává Kytnarová

17. 9. 2025 TN Live T. LIVE

​Tento proces popisuje odborník na infarktu myokardu. „V momentě, kdy ho někdo prodělá, dojde k poškození tkáně, která se velmi často zjizví. Ta standardní léčba se soustředí zejména na to, aby srdce nebylo příliš zatěžováno, hlídá se tlak a pacient bere podpůrné léky. Je to tedy hlavně symptomatická léčba,“ říká Bauer.

„Pokud se ale do léčby zapojí kmenové buňky, což už se využívá v rámci klinických studií, tak se ta zjizvená tkáň může zlepšit tím, že se nahradí částí funkčního srdečního svalu,“ dodává expert na závěr.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže.