Kvůli agresivní ruské politice už řada evropských států zavedla nebo zavádí různé formy vojenské služby. Mluví se o tom i u nás, i když vláda i opozice jsou zatím proti. Jenže velení armády tvrdí, že se bez branných kurzů nebo vojenské přípravy neobejdeme. Některé školy už teď zpestřují hodiny aktivitami, které žáky přijatelnou formou na krize připravují.
Povinná vojenská služba u nás skončila před více než 20 lety. Podle průzkumu by ji ale skoro každý druhý Čech v nějaké formě akceptoval. Zavedení povinného tříměsíčního výcviku pro absolventy středních škol by podpořilo zhruba 35 % lidí.
„Lidé stále vnímají, že tady je nějaká potřeba bránit naši zem v případě ohrožení,“ míní bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Ministryně obrany ale považuje návrat povinné vojny za slepou uličku.
„Současná generace nechce nic, co je povinné. Dělejme všechno pro to, abychom se zaměřili na jejich přesvědčování. Na jejich ochotu a nějakou schopnost a přemýšlení o tom, že vlastně obrana vlasti není nějaké klišé,“ vzkázala ministryně a lídryně SPOLU v Praze Jana Černochová (ODS).
Alternativou by prý mohlo být dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky. To už si dokonce armáda vyzkoušela.
„Pro nás vlastně zájem veřejnosti byl v prvním pilotním roce velkým překvapením v tom dobrém slova smyslu. Naprosto převyšoval naši nabídku. Z těch původních 500 míst jsme navýšili letošní první ročník na 800 účastníků,“ uvedla mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková.
Variantou by mohlo být i zavedení hodin nebo kurzů na základních i středních školách. „Určitě bych byl pro, aby nějaká taková hodina třeba v šestých sedmých třídách byla zavedená. Byla děcka seznámena s palnou zbraní, jako jsou vzduchovky, aby vůbec věděly, jak to držet, jak s tím manipulovat,“ sdělil tělocvikář Miloslav Cymbál.
„Já bych nechtěl militarizovat základní školy. Ale aby společnost už od malička byla připravená na to, že můžou přijít takové časy, a vůbec se nebavíme o válečných konfliktech. Že se společnost bude umět chovat v časech nepohody, je určitě dobře. Ale ten vojenský výcvik jako takový bych posunul až od 18. roku věku,“ podotkl Mikulecký.
Některé školy už dnes do výuky prvky obrany zařazují. „Třeba orientace v terénu, kterou máme v zeměpisu nebo ve vlastivědě. Ta filozofie samotné obrany státu je třeba v občanské výchově. Nebo zpestření tělesné výchovy, nějaké střílení z luků nebo ze vzduchovky,“ sdělil ředitel ZŠ Donovalská Tomáš Marek.
Téma obrany státu a zvládání krizových situací mají základní školy v rámcových vzdělávacích programech, u středních škol se teprve tvoří. Je už ale na nich, jak s nimi naloží.
„Určitě teď nejsme ve fázi, že bychom chtěli vracet nějakou plošnou brannou výchovu. Ale vnímáme, že to je důležité téma,“ informovala mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
„V prvé řadě to musíme naučit pedagogy. Protože v dnešní době už řada pedagogů je takových, že základní vojenskou službu neabsolvovali, takže vůbec nevědí, o čem se bavíme,“ prohlásil kandidát ANO v Ústeckém kraji Pavel Růžička (ANO).
Povinné hodiny branné výchovy mají už například v Polsku. Studenti od 14 let se tam učí základy první pomoci i střelby.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz