Putna: Klíma se na rozdíl od Kundery nestal celebritou. I kvůli málo radikálnímu postoji

TN Live

4. 10. 2025, 11:55

Ve věku 94 let zemřel v sobotu po dlouhé nemoci Ivan Klíma. Spisovatel, který kvůli židovskému původu strávil část svého dětství v Terezíně a za komunismu patřil k zakázaným autorům - a byl ze strany režimu sledován a obtěžován. Přestože je Klíma jednou z nejvýraznějších osobností české literatury, dnešní čtenářská generace už ho příliš nezná. Proč tomu tak je? K tomu se pro TN Live vyjádřil v rozhovoru s moderátorkou Barborou Šimkovou literární historik Martin C. Putna.

Jak Putna na úvod sděluje, Ivan Klíma čerpal ve své tvorbě ze dvou zásadních životních zkušeností. „Tou první byla zkušenost zakázaného spisovatele disentu a tou druhou osud židovského dítěte z velmi sekulární židovské rodiny, která už sice s judaismem měla jen málo společného, ale podle norimberských zákonů byla perzekuována a nakonec i poslána do Terezína,“ říká literární historik. Zážitky z pobytu v Terezíně popsal Klíma v knize „Moje šílené století“.

Odborník dále popisuje, že Klíma byl „jedním z nejčtenějších, nejpozorovanějších a nejkritičtějších spisovatelů vůči československé společnosti, volajících po demokratizaci“. „Jeho hlas byl nejvíce slyšet v pozdních 60. letech, kdy byl spisovatelem, který ještě stále vycházel z komunistického prostředí, ale vnitřně už byl velmi reformní. V té době působily na československou společnost nejen jeho knihy, ale především články v časopise Literární noviny,“ vysvětluje Putna. 

Související obsah

12:37

Zemřel jeden z nejznámějších českých spisovatelů. Klímovi bylo 94 let

4. 10. 2025 Zdeněk Drgáč Z. DRGÁČ

​Přesto se podle experta Klíma nikdy nestal spisovatelskou hvězdou. „Ten jeho čapkovský postoj se jevil jako málo radikální, on byl spíš takový vlídný kritik. I z toho důvodu nebyl nikdy vnímán jako celebrita, na rozdíl od takového Milana Kundery, jehož každý krok byl neustále sledován a komentován,“ konstatuje Putna.

„Klíma Kunderu vždy kritizoval za to, že odmítal hovořit o své komunistické minulosti, jako to dělal ve svých knihách on. Píše, jak se v mládí stal komunistou a jak se s tím později vyrovnával, zatímco Kundera se tvářil, jako by to ani neexistovalo,“ pokračuje literární historik.

„Takže se obávám, že dnešní čtenářské generace už Ivana Klímu moc neznají, což je podle mne škoda. Jeho dnešní úmrtí by se proto mohlo stát příležitostí si něco z jeho tvorby přečíst,“ doporučuje Putna na závěr.

Na rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.