Houbařská horečka letos zasáhla i okolní země. Třeba v Německu je sběr hub v kurzu víc než kdy dřív. Přispěla k tomu prý pandemie koronaviru, ale také sociální sítě.
Pohled na hnědý klobouček hříbku potěší srdce nejednoho Čecha a dneska už i Němce. Sběr hub tam totiž zažívá renesanci. Někteří houbaři tam dokonce organizují kurzy sběru hub. „Jde především o to pomoci lidem pochopit význam hub v ekosystému a samozřejmě pozorovat rozmanitost druhů mezi nalezenými houbami,“ řekl odborník na houby Wolfgang Bivour.
Hledání hub bylo u sousedů populární po druhé světové válce, protože často nebylo co jiného jíst. Poté, co začala německá ekonomika růst, se ale na houby zapomnělo a na svůj velký comeback si musely počkat až do pandemie covidu-19.
„Tehdy byly možnosti sociálních kontaktů omezené, a lidi se tak dali potkávat většinou jen venku, v lesích. Mnozí z nich tak poprvé životě objevili kouzlo sběru hub,“ vysvětlil Bivour.
Zatímco u nás není sběr hub příliš svázán předpisy, ne všude houbařské vášni přejí. Běžné jsou zákazy nebo omezení například v národních parcích nebo přírodních rezervacích.
Některé země jdou ale ještě dál. V mnohých regionech Německa a Rakouska lze sbírat maximálně 1 až 2 kilogramy hub na osobu za den. Přestupek se například v Rakousku trestá pokutou v přepočtu až 250 tisíc korun. Ve Švýcarsku v některé dny zakazují sběr hub úplně.
V některých regionech Itálie je sběr hub dokonce regulován podle registrační značky vašeho automobilu. Pokud končí sudým číslem, sbíráte houby v sudé dny, jinak v liché. Jinde v Itálii zase sběr hub omezují velikostí kloboučku. Některé regiony Francie omezují sbírání hub podle denní doby. Na houby tam můžete jen od východu slunce do poledne.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz