Po tropických vedrech a deštích se v Česku hlásí o slovo sezóna hub. Mykoložka z Moravského zemského muzea Hana Ševčíková v rozhovoru s moderátorkou Rebeccou Diatilovou pro TN Live varuje například před používáním mobilních aplikací.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejnil mapu pravděpodobnosti růstu hub, která slibuje start houbařské sezóny. K pátku je střední pravděpodobnost výskytu spíše v západní polovině republiky, velmi nízká je naopak na jižní Moravě.
Podle mykoložky Hany Ševčíková však musíme být ještě chvíli trpěliví. „Na hříbky je potřeba si takový týden počkat,“ uvedla s tím, že dosavadní růst brzdilo extrémní sucho a silný vítr. Pokud ale vlhko v lesích vydrží, brzy se dočkáme hřibů dubových, lišek či holubinek.
Sběr hub s sebou může přinést i rizika. Ševčíková důrazně varuje před mobilními aplikacemi, které lidé v lesích často používají k identifikaci konkrétní houby. „Houby jíme, takže to není jenom na určení druhu pro zábavu, jako například když si člověk určí kytku nebo motýla. Chceme je sníst, může ho to stát život. Důležité je ověřovat si tyhle informace,“ upozorňuje mykoložka.
Extrémní opatrnost je namístě u muchomůrky zelené, která mívá i bílou formu zaměnitelnou za žampion. Klíčovým poznávacím znakem je takzvaný kalich smrti u spodu třeně. Pozor si musíte dát také při sběru oblíbených růžovek. Smrtelně jedovatá muchomůrka tygrovaná totiž může růst hned vedle nich. „O dva metry dál klidně můžou růst oba druhy zároveň,“ varuje Ševčíková.
Jediná spolehlivá poučka je podle ní sbírat jen to, co bezpečně známe, případně přijít s nálezem do poradny v Moravském zemském muzeu. V posledních letech navíc dochází v českých lesích k výskytu neobvyklých hub. „Začínají růst teplomilnější houby, chladnomilnější druhy už jsou vzácnější nebo mizí. Budou se nám tady objevovat také třeba druhy, které lidé vůbec neznají. Takže pokud jim houba přijde zvláštní, je dobré vždycky se poradit,“ přiznává mykoložka.
Při potížích je důležité vědět, o jaký druh houby se jedná. Například pečárka zápašná je sice mírně jedovatá, ale Ševčíková popisuje, že otrava neohrožuje život, pokud člověk nemá vážné zdravotní problémy.
Naopak u zákeřné muchomůrky zelené jde doslova o všechno. „První příznaky přicházejí po 12 až 24 hodinách, kdy už ani výplach žaludku nestačí a je nutné jet do nemocnice,“ vysvětluje expertka. Do nemocnice s sebou vždy vezměte zbytky pokrmu nebo syrové houby pro přesné určení toxinu.
Mykoložka na závěr připomíná i správnou péči o úlovek. Zapomeňte na igelitové tašky, houby potřebují vzdušný košík nebo plátěnku. „K houbě by se měl člověk chovat trošku jako k masu, protože taky obsahuje některé bílkoviny, které se můžou kazit,“ dodává Ševčíková s tím, že před zamrazením je vždy lepší houby nejprve podusit.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz