Potraviny v obchodech zdražují, ceny rostou i v restauracích a lidé na to reagují tím, že si kupují méně kvalitní potraviny a nechodí tak často na obědy a večeře do restaurací. Podle průzkumu při výběru jídla dávají přednost ceně před kvalitou. A výsledkem je zvyšující se riziko vážných onemocnění.
Češi častěji kupují levné, trvanlivé a vysoce zpracované potraviny, které déle vydrží, a více než polovina domácností má pak mezi nákupy téměř prázdnou lednici. To vyplývá z evropského průzkumu Food Barometr. Méně vadí i zboží s kratší dobou expirace.
„70 procent respondentů nám uvedlo, že nakupují ve slevách. Ubývá ovoce i zeleniny. Přikláníme se k trvanlivým potravinám. Vyšlo nám, že nakupujeme hlavně rýži, těstoviny a konzervy,“ prozradila ředitelka vnějších vztahů a udržitelnosti společnosti Edenred Aneta Martišková.
„Jsme bohužel nadprůměrní v konzumaci slazených nápojů. Konzumujeme také více zpracovaného masa, tedy uzenin,“ sdělila epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger.
Více než polovina z nás upřednostňuje cenu před svým zdravím. „Nakupujeme méně potravin a jinou skladbu. Chceme se najíst levně a rychle. Čím dál méně dbáme na zdraví,“ upozornila Martišková.
Klesá také návštěvnost restaurací, podle odhadů až o 60 procent. Třeba polední menu za posledních pět let zdražila o více než polovinu. Lidé si více vaří. „Lidé hodně šetří na poledních menu, velmi často si radši přinesou něco z domova. Na obědech vidíme zhruba o třetinu méně zákazníků. Vynechávají předkrmy, vynechávají polévky a začínají vynechávat i nápoje a dojdou si skutečně jen na jídlo,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Problém je i v tom, že si lidé na jídlo často neudělají čas a jedí ve spěchu. Místo toho, aby si oběd v klidu vychutnali, si ho často vezmou třeba k počítači a při jídle pracují. „Pokud nechodím na obědy, to jídlo prostě vynechám, zbaštím nějakou bagetu, respektive nějaké snacky. Znamená to, že ten hlad na chvilku zaženu, ale zhruba za hodinu se vrátí. Pokud si dám třeba tatranku, tak mi vyletí glykemický index,“ vysvětlil ředitel odboru ochrany a veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Podle ministerstva zdravotnictví nezdravý životní styl přispívá k nárůstu obezity, cukrovky a srdečních onemocnění. „Vedou k tomu, že zhruba 60 procent lidí umírá nad rámec, tedy v souvislosti s těmito civilizačními chorobami. Z pohledu nákladů je to více než 50 miliard každý rok, které stojí tato preventabilní onemocnění,“ dodal Fošum.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz