Lídři zemí Evropské unie ve čtvrtek na bruselském summitu schválili plán připravenosti obrany, jehož cílem je připravit členské státy na možný válečný konflikt do roku 2030. Premiéři unijních zemí přijali také další balík protiruských sankcí.
Lídři Evropské unie ve čtvrtek schválili plán, který má zajistit, aby Evropa byla do konce desetiletí připravena se bránit vnějšímu útoku. Podle agentury AP je to jednoznačná reakce na provokativní politiku Ruské federace. „Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky pro evropskou a globální bezpečnost představují existenční výzvu,“ uvedli lídři ve svém prohlášení.
Hlavní prioritou států je vybudování obranných mechanismů proti dronům, které už nyní narušují vzdušný prostor v Evropě.
Další sankce vůči Rusku, včetně postupného zákazu dovozu ruského zemního plynu a posílení akcí proti ruské stínové flotile, tedy lodím převážejícím ruské ropné produkty, byly další závěry čtvrtečního jednání evropských lídrů v Bruselu.
Evropští lídři se na jednání Evropské rady nakonec neshodli, zda uvolnit asi tři biliony korun ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Další jednání proto přesunuli na prosinec. Většinu ze zmrazených ruských aktiv, která chce Ukrajina využít pro domácí výrobu zbraní, drží Belgie. A ta jejich uvolnění odmítá.
„Nacházíme se v neznámých vodách. Je to legální? V každém případě nás čeká spousta soudních sporů, protože si nemyslím, že to Rusko přijme s nadšením,“ vzkázal belgický premiér Bart De Wever. „Moskva nám řekla, že pokud se těch peněz dotkneme, pocítíme následky až na věčnost. Měli bychom provést analýzu možných důsledků, abychom věděli, co riskujeme,“ dodal.
Vůbec poprvé se evropští lídři věnovali krizi v oblasti bydlení. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis Komisi navrhl, aby se vytvořila databáze sledující strategie v oblasti bydlení v Evropě. Ta by zkoumala, které strategie fungují a které ne. Velkým tématem byly také unijní klimatické ambice.
„Jsme na dobré cestě k dosažení klimatického cíle do roku 2030. Samozřejmě jsme se všichni shodli na jasném cíli klimatické neutrality do roku 2050. Nyní jsme diskutovali o mezikroku do roku 2040, který nás čeká,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Návrh Evropské komise za Česko odstupující premiér Petr Fiala (ODS) jednoznačně odmítl. Naopak podpořil rozvoj jaderné energie. „Na rozdíl od svého předchůdce ve funkci premiéra Andreje Babiše jsem Českou republiku k žádným cílům dnes nezavázal. Jednoznačně jsem odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 %,“ řekl.
Média řeší také Fialovu skvrnu v obličeji, podle něj to není nic vážného. Nejspíš jde o následek operativního odstranění drobných útvarů v obličeji.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz