Havel chce moderní školství. Potřeboval byste rákoskou přes prsty, navrhl Ševčík

Martin Čermák, Roman Dolejský

25. 10. 2025, 11:55

Reforma školství, která se má týkat i základní školní docházky. Také to bylo téma politického duelu v pořadu Za pět minut dvanáct s moderátorem Martinem Čermákem. Hosty byli poslanec a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a poslanec a ekonom Miroslav Ševčík (za SPD).

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) přišla s návrhem reformy zvaným 8+2. Základní vzdělávání by se zkrátilo na osm let, zároveň by ale byly povinné dva roky nižšího středního vzdělávání.

A Ševčík je jednoznačně proti. „Já jsem chodil do deváté třídy, po mně to potom bylo, že se chodilo do osmé třídy. Nechal bych to tak, jak to je, a hlavně bych opravdu spravil tu inkluzi, protože ta víceletá gymnázia jsou vlastně jakýmsi přežitkem pro elitáře,“ prohlásil Ševčík. Moderátor mu ale oponoval slovy: „Nepřipadám si jako elitář, když jsem vystudoval víceleté gymnázium.“

Ševčík myšlenku elitářství víceletých gymnázií dále rozvíjel. „V současné době je to jakýsi útěk před nezvládnutou inkluzí, protože ta děcka, která jsou nadaná, tak právě odchází po páté třídě na víceleté střední školy, aby se právě dostaly dál, aby byly těmi elitami, jak jste se stal třeba tou elitou vy, rozumíte? Já neříkám, že to je útěk pro každého, ale právě rodiče si kolikrát uvědomili, že když je inkludovaných dětí více ve třídě, tak raději hledají kvalitní vzdělání v těch víceletých gymnáziích,“ řekl.

Související obsah

24:27

Inkluze kvalitu školství nesnížila, říká odbornice. Její zrušení by navíc bylo nákladné

23. 10. 2025 TN Live T. LIVE

​Havel má za to, že koncept 8+2 je nyní neproveditelný. Říká ale, že rozšíření školní docházky na deset let má určitý smysl. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že ti lidé, kteří se déle povinně vzdělávají, tak mají potom větší šanci na uplatnění na trhu práce, nepadají nám tolik třeba do nezaměstnanosti, lépe se rekvalifikují a tak dále,“ poznamenal.

Dodal, že Česko má za sebou reformu rámcových vzdělávacích programů na základních školách. Ty určují, co a jak se má na základních školách učit. „To znamená, že jsme dovolili třeba školám to, že mohou spojovat předměty, učit projektově a prostě modernizovat. A tohle je věc, se kterou teďka musíme přijít na školy střední,“ přiblížil Havel.

Na středním školství je podle něj potřeba restrukturalizace oborové soustavy, protože ta nyní zahrnuje téměř 300 učebních oborů. „Učí se povolání, která buď zanikají už teď, anebo zaniknou velmi brzy rozvojem průmyslu a tak dále. To jsou ty naléhavé reformní kroky, které se dějí a čekají nás do budoucna,“ míní Havel.

Související obsah

06:57

Největší šanci dostat se na vysokou školu mají gymnazisté. Lépe zvládají stresové situace, říká prorektorka

1. 10. 2025 TN Live T. LIVE

​S tím ale Ševčík nesouhlasí. „A já bych to vrátil zpátky. Já osobně bych zavedl znovu osnovy, jednoznačně bych šel k tomu, aby se neodklánělo k nějakým takzvaným kompetencím od konkrétních znalostí,“ pronesl Ševčík.

To ale Havel přirovnal k tomu, jako by chtěl Ševčík do škol vracet „křídu, houbu a 19. století“.

„Ale běžte, prosím vás, to nemá s 19. stoletím nic společného, když někoho učíme konkrétní znalosti. Samozřejmě že to potom vede k tomu, že jsou děti daleko zodpovědnější, že mají vztah k autoritám, protože takhle se ty autority snižují. A to, co tu je zavedeno, je fatální, to je konec v podstatě jakéhosi moderního vzdělávání. Samozřejmě že to také brání tomu, že když se stěhují děti, mají střídavou péči, chodí do různých škol, takže to je velký problém,“ reagoval.

„Jenom rákoska mi v tom chybí,“ poznamenal Havel na poslední Ševčíkova slova. Ten si to nenechal líbit. „Tu byste potřebovali vy, abyste dostali přes ruce, abyste to nekazili, to je pravda,“ ještě stihl dodat Ševčík, než moderátor debatu ukončil.

Havel a Ševčík debatovali také o inkluzi a státním rozpočtu, na celý duel se můžete podívat pod titulkem článku. Kompletní díl pořadu Za pět minut dvanáct s dalšími hosty najdete níže.

​