Inkluze kvalitu školství nesnížila, říká odbornice. Její zrušení by navíc bylo nákladné

TN Live

23. 10. 2025, 12:45

I tento týden pokračuje pořad Školní hlášení! s moderátorem Pavlem Vítem ve speciálním vysílání o vizích a budoucnosti českého školství pohledem politických stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Pozvání přijali zástupce hnutí Starostů a nezávislých Jan Berki a předsedkyně neziskové organizace SOFA, která se zaměřuje na školní wellbeing a inkluzi, Lenka Felcmanová.

Inkluze je velkou pomocí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, říká Felcmanová. „Máme na to metaanalýzy, stovky studií o tom, jaké jsou dopady společného vzdělávání na intaktní žáky, to znamená žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb, i na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a veškeré ty studie vlastně ukazují jednu věc. Dětem s těmi speciálními vzdělávacími potřebami to vzdělávání v těch běžných školách prokazatelně pomáhá,“ uvedla.

Například dvounásobně zvyšuje šanci žáků se speciálními potřebami na účast v postsekundárním vzdělávání, lépe jim rozvíjí sociální a emoční dovednosti. Děti s autismem jsou díky inkluzi úspěšnější na trhu práce a jsou i více samostatné.

Kvůli inkluzi kvalita českého školství neklesla, upozornila také Felcmanová. A k tomu má i konkrétní data. „Moc hezká studie byla teďka studie Kalibro, která po 20 letech zadala stejné testy nynějším školákům. A výsledky jsou stejné. Současné děti jsou trošku lepší v angličtině, takže kdyby ta inkluze skutečně jako snižovala kvalitu vzdělávání, my bychom to poznali v těch národní testováních. A tam to nevidíme,“ řekla.

Související obsah

27:59

Zrušení inkluze je chyták na voliče, říká Plaga. Situaci to jen zhorší

8. 10. 2025 TN Live T. LIVE

​Poznamenala také, že v Česku je aktuálně asi 130 tisíc dětí s poruchou učení, asi 77 procent je v běžných školách. Pokud by se měly všechny děti s handicapem vrátit do speciálních škol, bylo by nutné nově postavit asi dvounásobek nynějšího počtu školních budov a personálně je zajistit. Navíc je vzdělávání na speciální škole asi třikrát dražší než na té běžné.

Inkluze je podle Berkiho cestou k tolerantní a zdravě sebevědomé společnosti. Čehož se podle něj nedá dosáhnout přesunutím dětí do speciálních škol.

Důležité je i školní prostředí. Školní wellbeing se snaží o dosažení duševní pohody žáků. „Máme vědecké důkazy o tom, že když je školní prostředí vztahově bezpečné, vytváří dobré podmínky pro učení, tak roste i akademický výkon. Děti prostě dosahují lepších vzdělávacích výsledků,“ uvedla Felcmanová.

Dodala, že alfou a omegou jsou vztahy ve školách s učiteli. „Když se porovnávaly třeba výsledky PISA testů v tom, jak jsou učitelé podporou a jak děti hodnotí vztah s učiteli, a jejich výsledky v gramotnostech, tak se ukazovalo, že ty děti byly lepší tam, kde měly podpůrné prostředí a ty vztahy v té škole byly hodnotou,“ srovnala Felcmanová.

Berki navázal s poznámkou, že wellbeing neznamená vzdělávání bez stresu. „Je to naopak vzdělávání, které učí zvládat stres. My máme přemýšlet nad tím, jakým stresovým situacím žáky a žákyně vystavujeme, a zároveň, na to ale leckdy zapomínáme, my máme pomáhat se učit to zvládat,“ objasnil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

​