Předseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura prosazuje zkrácení povinné školní docházky o rok. To by podle odborníků nejen nepřineslo rozsáhlé úspory, jak tvrdí Okamura, ale zhoršilo by to také vzdělání českých žáků, zejména těch z horších sociálních poměrů. Místo toho přišli s jiným návrhem.
Odborníci z organizací EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI, které se dlouhodobě věnují problematice školství, varují před zvažovaným zrušením devátých tříd základních škol, které navrhuje předseda vládní SPD Tomio Okamura. Upozorňují například, že plánované úspory nebudou zdaleka tak vysoké, jak tvrdí analýza náměstka ministryně financí a bývalého europoslance Petra Macha (SPD), z níž Okamura vychází. V ní se píše, že by změna mohla ročně státnímu rozpočtu ušetřit až 50 miliard.
„Reálně doložitelných je pouze 12 miliard, což jsou náklady na výuku jednoho ročníku druhého stupně základní školy. Zbytek částky jsou nejisté odhady dlouhodobých efektů, které má tato změna přinést. Zrušení celého ročníku by zároveň znamenalo řadu jiných administrativních a procesních nákladů a část nákladů by se přesunula ze základních škol na střední,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI.
„Máme za to, že tento návrh by místo úspor přinesl spíše zhoršení vzdělávacích výsledků českých žáků, zvýšil počet mladých na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace a přinesl vzdělávacímu systému, před kterým v nejbližší době stojí řada úkolů a výzev, nadměrnou zátěž,“ varuje ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
Nejvíce by prý změna dopadla na ty nejzranitelnější. „Zkušenosti z Maďarska ukazují, že zkrácení povinné školní docházky mělo největší dopad na nízkopříjmové domácnosti a na národnostní menšiny,“ tvrdí Karel Gargulák z PAQ Research.
„Naopak prodloužení společného vzdělávání o rok v rámci polské reformy z přelomu století stálo za výrazným zlepšením výsledků polských patnáctiletých v mezinárodním šetření PISA,“ upozorňují ve společném stanovisku organizace a připomínají, že česká povinná školní docházka je kratší, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Místo toho organizace navrhují jiné změny – dokončit a důsledně implementovat reformu odkladů školní docházky a posílit předškolní vzdělávání, inovovat oborové soustavy středních škol tak, aby byly obory modernější a přehlednější a lépe odpovídaly poptávce a reformovat přijímací řízení. Součástí by měl být například také jeden povinný ročník střední školy.
Zlepšit by se také mělo kariérní poradenství, což by mělo pomoci s dalším důležitým bodem – předcházet předčasným odchodům ze základních, středních i vysokých škol. V rámci toho by měl podle odborníků stát také navýšit podporu sociálně slabých studentů.
„Nejdražší není rok vzdělávání navíc. Drahý je mladý člověk, který ze systému odejde bez kvalifikace a systém už ho nedokáže vrátit. Jedno nedokončení střední školy stojí stát přibližně dva až tři miliony korun,“ vysvětlil Gargulák.
V neposlední řadě organizace navrhují vybudovat datovou infrastrukturu a zahájit měření výsledků v gramotnostech. „To umožní sledovat, co se žáci skutečně naučí na jednotlivých typech a stupních škol, včetně přidané hodnoty jednotlivých základních a středních škol,“ radí. Na základě těchto dat by se pak měly stanovit měřitelné cíle vzdělávací politiky.
S návrhem na zrušení devátých tříd základních škol přišel Tomio Okamura v první polovině července. „Mělo by to obrovský efekt, protože bychom dostali na trh práce mnohem více našich občanů, což by pomohlo i naší ekonomice,“ nechal se slyšet. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) se k návrhu vyslovil pozitivně, ministr školství Robert Plaga (za ANO) je k němu ale skeptický.
„Rozhodně se věcné debatě o větší flexibilitě a zkrácení vysokoškolského studia, prodloužení předškolního vzdělávání či úpravám základního či středního školství se nebráním, ale na školství nelze nahlížet pouze optikou možných úspor. Ještě k tomu nereálných a i potenciálně velmi vzdálených,“ uvedl na facebooku.
Redakce TN.cz oslovila také přímo Tomia Okamuru s dotazem, co na výtky odborníků říká. Odpověděl však pouze zasláním kopie analýzy, kterou stanovisko organizací kritizuje. Její autor Mach byl ale sdílnější.
„Jde o první seriózní reakci na naši studii. Zrušení deváté třídy je jednou z možností, jak zefektivnit vzdělávací systém, přinést dodatečné peníze do rozpočtu a umožnit absolvování zejména středních a vysokých škol o rok dříve,“ uvedl.
„Návrh vyčísluje dopady zrušení třídy a nevylučuje delší povinnou školní docházku jinou formou než povinné deváté třídy. Když se to dobře uchopí, můžou na tom všichni vydělat,“ tvrdí Mach dále.
SPD ovšem není zdaleka první, kdo s podobným nápadem přišel. Například v minulém volebním období zvažovala zrušení devátých tříd také vláda v čele s ODS.
Inkluzi čeká velká proměna. O asistentech rozhodnou ředitelé škol (8/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz