V pondělí se zástupci ANO, SPD a Motoristů sobě chystají podepsat koaliční smlouvu. Její součástí má být i dodatek, ve kterém se poslanci mimo jiné zavážou i k tomu, že za předsedu Poslanecké sněmovny zvolí šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru. Je tento postup v souladu s demokratickými principy? A lze jím opravdu zvolení Okamury zajistit? K tomu se pro TN Live vyjádřil v rozhovoru s moderátorem Markem Brunou politolog Vladimír Hanáček.
Volba předsedy Poslanecké sněmovny má být podle politologa zahájena už příští týden „Z tohoto hlediska je logické, že se budoucí koaliční strany chtějí formálně zavázat k nějakému společnému postupu. Protože existuje oprávněná obava, že by někteří poslanci Okamuru na pozici předsedy Sněmovny zvolit nechtěli,“ vysvětluje Hanáček.
„A společný postup jednotlivých stran je výrazem určité srozumitelnosti a čitelnosti politického procesu, proto je tam snaha to ještě více zformalizovat. Nicméně technicky donutit jednotlivé poslance, aby volili Tomia Okamuru nejde, to by ta volba musela být veřejná,“ upozorňuje politolog.
Na otázku, jestli je takový postup vůbec demokratický, odpovídá Hanáček váhavě. „Asi záleží, z jakého úhlu se na to podíváme. Ta volba bude pravděpodobně tajná, a pokud by některý poslanec z tohoto hlediska ,dezertoval‘, rozhodl se volit jinak, než je vůle koaličních stran, a takříkajíc zradil, zabránit tomu nelze,“ zdůrazňuje Hanáček.
„Navíc při tajné volbě ani nemáte jak zjistit, který z nich to byl. Jenom se prostě nedopočítáte 108 hlasů,“ dodává ještě odborník.
Hanáček ale variantu, že by se nakonec předsedou Poslanecké sněmovny mohl stát někde jiný než Okamura, nepovažuje za pravděpodobnou. „Nemyslím si, že dojde k nějaké početnější zradě, protože je v zájmu všech poslanců, aby ten proces zrodu nové koalice a jmenování nové vlády byl dotažen,“ uzavírá politolog.
Na rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz