Ukrajinský dronový útok zasáhl petrochemický závod ve městě Stěrlitamak na Urale. Podle tamních úřadů se obešel bez obětí, závod ale utrpěl menší škody. Podobné útoky na ruský ropný průmysl v poslední době přibývají. Kyjev je označuje za součást snahy narušit zásobování ruské armády a také omezit příjmy Moskvy z vývozu ropných produktů. Téma na TN Live probrala moderátorka Rebecca Diatilová s Janem Šírem, politologem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ukrajinský útok ale nesměřoval jen na Stěrlitamak. Drony nalétaly také na petrochemický průmysl v Saratovu, zasažena byla petrochemička ve Kstově, masivní úder cílil i na ropný terminál a přístav v černomořském Tuapse, upozornil Šír.
Podobné cíle si ukrajinská armáda vybírá už delší dobu, používá k tomu často zbraně vyrobené domácím průmyslem. „Jde tady jednak o snahu o narušení ruské logistiky, dále samozřejmě o podvázání ruských schopností exportovat energetické suroviny, případně produkty z energetických surovin, zejména ropné produkty, aby Rusové neměli prostředky na to pokračovat v útočné válce,“ okomentoval.
Celkově jde o plošný tlak na Rusko, aby si země uvědomila, že cesta útočných válek nikam nevede, a také aby Rusové souhlasili s klidem zbraní a začali jednat. Ruský prezident Vladimir Putin se již sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka ale ke klidu zbraní nevedla a k žádné další zatím nedošlo. Domluvené setkání v Budapešti Spojené státy odřekly.
„Vypadá to tak, že Ukrajinci dokázali vyhmátnout slabé a zranitelné místo. Ten ropný průmysl, produkce, export energetických surovin, to je mimořádně citlivá oblast na ruské straně z řady důvodů. Máme tady jednak praktické ohledy, které se promítají do vedení válečné kampaně. Ruská ekonomika je výrazně surovinově orientována a Rusové tu válečnou kampaň musejí z něčeho financovat. A protože jsou v řadě ohledů nekonkurenceschopní, tak to, z čeho mají nejvíce peněz na světových trzích, je export energetických surovin, zejména ropy, takže tímto způsobem se tady Ukrajina snaží omezit ruské schopnosti ropu vyvážet a zpracovávat,“ vysvětlil Šír.
Existuje tak předpoklad, že tohle je ruské slabé místo, které může ovlivnit vývoj války. Šír ale také upozornil, že výsledky se nemusí dostavit hned. „Ta válka už má parametry opotřebovávací války a všechna tato opatření se samozřejmě projeví s určitým odstupem, protože každý stát si tvoří svoje strategické rezervy a některé škody lze časem odstranit,“ vysvětlil.
Podle Šíra tak válka zřejmě přešla do nového stupně, kdy se obě strany zaměřují na to, aby u protistrany zneschopnily klíčové součásti státu a ekonomiky. „Ukazuje se, že jakékoliv pobídky vůči Vladimiru Putinovi nefungují, a pokud chcete, aby ta válka a zabíjení skončilo, tak musíte proto nejdříve vytvořit příznivé podmínky. A ty příznivé podmínky nastanou pouze tehdy, až Rusko nebude mít prostředky na to, aby v té válce mohlo pokračovat, protože se ukazuje, že ruské motivace, ruské cíle, ruský kalkul se dá ovlivnit velice těžko,“ řekl.
Skutečně míněným mírovým jednáním by podle Šíra muselo předcházet uvědomění si na straně Ruska, že pokračování ve stávajícím kurzu už nemá smysl. „Druhý faktor je ten, že by Vladimir Putin musel stát před dilematem, že pokračování války ho může stát jeho vlastní moc. Jeho moc a život je asi to, čeho si cení víc než čehokoliv dalšího,“ poznamenal Šír.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz