Zůstává skryt všem na očích. Na rozhovor pro TALK! dorazil tajemný Slavíček

TN Live

7. 11. 2025, 18:45

Neznáme jeho pravé jméno, věk ani tvář, přesto svou tvorbou bourá internet. Řeč je o Slavíčkovi, objevu české alternativní scény, který si hudbu píše, produkuje i zpívá. Více řekl v rozhovoru pro pořadu TALK! s Rebeccou Diatilovou.

K umělecké anonymitě vedla Slavíčka obava ze ztráty soukromí. Říká ale, že si také užívá to, že může se svou přítelkyní kamkoliv zajít a má svůj klid, přičemž zároveň může dělat něco, co jej extrémně naplňuje a baví.

Zároveň si uvědomuje, že snaha o anonymitu kolem něj vytváří určité tajemno. „Je to přidaná hodnota. Ale setkávám se i s opakem, že mi někdo říká, jako že vůbec nechápe, proč to dělám, proč se prostě neodhalím, a že jim to přijde jako hloupý,“ popsal Slavíček.

Jeho pravou identitu zná jenom jeho blízké okolí, rodina, přítelkyně, nejbližší kamarádi, ale to je všechno. „Snažím se to udržet mezi co nejmenším počtem lidí, protože pak se to rozšíří, rozkřikne se to. A jednou se mi stalo, že se to rozkřiklo dál. Právě kamarád kamaráda kamaráda. A bylo to takové nepříjemné. Ten člověk mě ani neznal a začal mi psát a začal tak jako rozkřikovat, že to jsem já, že mě jako mega zná a takové věci,“ řekl.

Anonymita je výhodou třeba i na koncertech. Slavíček zavzpomínal, jak vystupoval s Pokáčem na Slovensku. „Já Pokáče poslouchám a má ho ráda i přítelkyně, tak vždycky, když jsem odehrál ten svůj předskok, tak jsem se potom převlíknul v backstagi a normálně jsem si šel užít koncert,“ popsal.

Související obsah

03:35

Inspirace pornem a píseň o vztahu k nevlastní sestře. Lajfr se nebojí ani rýpnout do víry

5. 11. 2025 TN Live T. LIVE

​„Nikdo mě nepoznal, normálně jsem tam mezi lidmi stál a tak. Občas mě baví to udělat i na koncertě, kde jsem třeba na festivalu a je to trošku riskantní, ale prostě si chci potom užít koncert další kapely, co hraje po mně. Tak chvilku počkám v backstagi a pak vyjdu mezi lidi a koukám na koncert a nikdo o mně neví,“ pochvaluje si.

Padla i otázka na to, co Slavíčka při jeho tvorbě inspiruje. „Má to dva póly. Mám písničky, které jsou úplným výplodem mého alter ega, vůbec to se mnou nemá nic společného. A pak jsou písničky, které píšu vyloženě ze života. Jsou to většinou nějaké milostné příběhy. Třeba můj nejposlouchanější singl Až po uši je ideální příklad toho, kdy jsem napsal písničku o tom, co se mi reálně stalo, no, a potom je tam třeba Princezna z Mostu nebo Mňam Mňam teďka nejnovější a to jsou úplně výplody mojí fantazie,“ vyložil.

Přiznal, že dříve nějaké hranice vkusu příliš neřešil, hlavně v době, kdy neměl tak širokou základnu fanoušků. „Prostě jsem to sypal ven a bylo mi to jedno, jenomže teďka už se nad tím trošku začínám zamýšlet, jako jestli tohle to slovo bych tam dával nebo ne. Ale ve finále dám na svůj pocit. Prostě jakmile se mi to líbí a řeknu si, i když je to třeba na hraně, že se mi to líbí, tak já to tam dám. Protože ve finále je ta písnička na mně a musím si za tím stát,“ prohlásil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.