Španělští profesoři ekonomie se soustředili na důchodové reformy. Ty jsou totiž tématem v celé Evropě. Uvedli také pět bodů, které bude muset podle nich obsahovat, aby fungovala.
Evropská populace stárne a penzijní reformy jsou tématem napříč kontinentem. Ve většině zemí totiž funguje průběžný systém, tedy takový, kdy jsou důchody financovány pracujícími. Ekonomové Javier Díaz Giménez a Julián Díaz Saavedra ve vědeckém článku zveřejněném na platformě The Conversation varují, že jakákoli reforma musí mít pět věcí, aby fungovala.
„Vzhledem k tomu, že Francie odkládá nevyhnutelné reformy nejméně o dva roky a mnoho evropských zemí čelí vlastní důchodové krizi, stojí za to zvážit, jak navrhnout důchodové reformy, které budou udržitelné, spravedlivé a politicky proveditelné,“ napsali.
První důležitou věcí je podle nich udržitelnost. Důchody by se měly odvíjet podle průměrné délky dožití pracovníků odcházejících do důchodu.
„V praxi to znamená, že lidé, kteří odejdou do důchodu v mladším věku, budou pobírat nižší důchod, protože budou pravděpodobně pobírat výplaty po delší dobu. To vytváří motivaci pro pracovníky, aby prodloužili svůj pracovní život,“ vysvětlili ekonomové.
Penzijní reforma bez zvýšení věku odchodu do důchodu tak podle nich nemá smysl, což je něco, co dlouhodobě odmítá Tomio Okamura, předseda hnutí SPD, které je součástí nově vzniklé vládní koalice. „My chceme okamžitě zastropovat věk odchodu do důchodu zpátky na 65 let a diskutovat o tom, aby pro takzvané náročné profese v kategorii 3, což je více než 100 000 občanů České republiky, kde jsou ty nejtěžší profese, ty jsou asi definované tak, aby mohly jít ještě níže,“ řekl Okamura v sobotním Za pět minut dvanáct.
Druhým bodem je automatická valorizace, která zajistí finanční udržitelnost systému. „V současné době mnoho systémů aktualizuje důchody pomocí indexu spotřebitelských cen. To není udržitelné, protože snižuje míru náhrady důchodu, tedy poměr platu před odchodem do důchodu k důchodovému příjmu,“ upozornili.
Podle třetího bodu by se výše důchodu měla počítat podle odvodů do systému za celý život, ne například jen za posledních 25 let. „Ignorování počátečních odpracovaných let má tendenci zvýhodňovat osoby s nejvyššími příjmy a vede k nedostatečnému financování systému jako celku,“ podotkli ekonomové.
Čtvrtým bodem je zrušení stropů u daní z příjmu. Zároveň by měly existovat maximální důchody. Nejbohatší by tak přispívali více, neměli by ale vyšší důchody.
Pátý bod počítá se zadlužením státu. „Nabídněte jednorázovou kompenzaci pro pracovníky a důchodce, kteří těmito reformami tratí. Tyto kompenzace lze financovat z veřejného dluhu,“ poradili. Tím by se podle nich zmenšila pravděpodobnost, že společnost reformy odmítne.
Důchodová reforma nedávno způsobila protesty ve Francii. Mimo jiné se měl zvednout věk odchodu do penze na 64 let. Její schválení nakonec tamní poslanci odložili, uvedla BBC.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz