Vše začalo v Praze a Bratislavě. Havla znalo možná pět procent lidí, říká Svoboda

TN Live

17. 11. 2025, 13:46

Česko si připomíná 36. výročí sametové revoluce. Na řadě míst po celém zemi se konají různé akce, shromáždění, koncerty a pietní akty. Hlavním centrem dění bude tradičně Národní třída v Praze. Už od rána se tam vydává široká veřejnost i politici, kteří u pamětní desky pokládají květiny. A také zapalují svíčky. Výročí na TN Live s moderátorkou Rebeccou Diatilovou okomentoval Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí.

Interpretace 17. listopadu se liší, ale pro Svobodu je toto výročí koncem autoritativního režimu v Československu a návrat do svobodných časů, kde byla země před druhou světovou válkou. „Je to určitě velký a znatelný zlom v dějinách. Interpreti se spíše liší, kdo za to může, kdo byl nositelem té změny, ale důležité je, že k té změně skutečně došlo,“ řekl.

Poznamenal, že na téma konce komunistického režimu vychází mnoho knih, které popisují, co se dělo v Ústředním výboru Komunistické strany Československa či jak uvažovala československá armáda nebo co se všechno chystalo nebo nechystalo. „Ale fakticky ten režim už neměl vůbec sílu se této vzpouře vzepřít,“ dodal.

„Začalo to napřed tak, že Václava Havla znalo možná pět procent populace. Lidé věděli, že existuje nějaký Havel, ale nevěděli, jak vypadá, a mnozí ani netušili, co vůbec dělá. Takže ta revoluce se začala šířit paprskovitě z Prahy a z Bratislavy, z velkých center, dál,“ popsal.

Pro Svobodu měla ona doba úžasnou atmosféru. „Já na to moc rád vzpomínám, jaká byla atmosféra v ulicích, jak se lidé k sobě hezky chovali, jak se k sobě chovali lidi velmi přátelsky a vstřícně. Jaká radost vládla ve všech místech naší republiky. Ale říkám, bylo to až jako vlna, která se zrodila v Praze a Bratislavě,“ uvedl.

Související obsah

36:24

Česko si připomnělo 17. listopad. Babiše i Turka na Národní třídě vypískali

17. 11. 2025 Kryštof Duda K. DUDA

​O demonstracích pak začala informovat i média, Československá televize a Československý rozhlas. „Ta atmosféra byla tak unikátní, že myslím, že zasáhla i ty, kteří byli na straně režimu. Najednou cítili, že by mohlo být všechno úplně jinak a že i jim se povede a bude dařit lépe. Takže to šlo velmi rychle, protože se zapojila i masová média. Tisk byl pomalejší, ale televize a rozhlas byly velmi aktivní,“ zavzpomínal.

Padla také otázka, jestli se podle Svobody naplnila očekávání z roku 1989. „Určitě naplnila, protože jsme ve svobodné zemi. Nám se žije svobodně, tak, jako se žije málokteré zemi na světě. Já teď nechci měřit žádné ekonomické a sociální ukazatele, které jsou také důležité, ale to, že jsme svobodná země, je něco fantastického,“ prohlásil.

Má rovněž za to, že demokracii a svobodu v Česku z vnitřku nic neohrožuje. To, že v Česku existují politické strany s různými názory a postoji, jen dokládá to, že jsme svobodnou zemí. „Všechno se naplnilo. Hořké nadávání a nějaké výtky, to všechno patří ke svobodě, to patří k demokracii. Co bychom byli za zemi, kdyby se nemohlo ani nadávat nebo nikdo nemohl být nespokojený? To by nebyla dobrá země. To, že máme možnost také být nespokojeni, je projevem svobody,“ zmínil Svoboda.

Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.