D1 je po 58 letech hotová. Je to ostuda, uznal exministr dopravy Kupka

Petr Zapletal

19. 12. 2025, 20:49

Nejdelší česká dálnice D1 je po dnešku kompletně dostavěná. Trvalo to ale dlouhých 58 let, než se podařilo celých 376 kilometrů dokončit. V pátek odpoledne silničáři otevřeli poslední úsek, a to u Přerova v Olomouckém kraji.

Byla to velká sláva, když se v pátek u Přerova otevřelo posledních deset kilometrů D1. Nechybělo šampaňské ani modlitba. Stavbě tohoto úseku za více než sedm miliard korun předcházely takřka nekonečné spory a dohady. Stavbu zdržovali ekologičtí aktivisté, různé spolky i majitelé nemovitostí, které musely D1 ustoupit.

„Městem projížděly desítky tisíc aut, které destruovaly chodníky a cesty. Přerov byl posledních 20 let přeplněn auty,“ říká primátor Přerova Petr Vrána (ANO). Ještě dopoledne končila D1 u Říkovic na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje. Řidiči z ní museli sjet a projet Přerovem.

„Nedá se tady vůbec jezdit, chodit, takže už z toho důvodu by se to mělo udělat,“ říkal jeden z dotazovaných obyvatel v roce 2017. V pátek byl v Přerově po otevření dálnice v odpolední špičce provoz podstatně mírnější.

„Začínalo to tady na kruháči. I ostatní ulice byly zablokované, že to nebyla jen ta hlavní,“ tvrdí respondent dotázaný štábem TV Nova. „Z těch okolních vesnic, kde tady ta hlavní cesta vede, nešlo vyjet,“ připomíná další.

Související obsah

02:20

U Vysokého Mýta otevřeli nový úsek dálnice D35. Má sloužit jako obchvat města

16. 12. 2025 Petr Brzek P. BRZEK

​To, že je ostuda stavět tak důležitý úsek tolik let, si myslí i exministr dopravy Martin Kupka (ODS). „To je. Teď se naštěstí podařilo upravit celou řadu zákonů tak, aby se v České republice stavělo rychleji,“ řekl bývalý šéf resortu. Zároveň platí, že stavba byla velmi náročná kvůli množství mostů.

„To byla náročná inženýrská díla včetně té 940 metrů dlouhé estakády přes řeku Bečva, železnici... Vznikly zde čtyři kilometry protihlukových stěn,“ doplňuje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Podle nového ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) by měl nový úsek D1 sloužit jako obchvat Přerova. Bude tak pro osobní auta bezplatný.

Historie D1, která měla propojit západ a východ republiky, se začala psát o několik desetiletí dříve. Snil o ní už slavný podnikatel Tomáš Baťa a plánovali ji už za první republiky. Projekt si ale nakonec přisvojili nacisté, kteří za protektorátu rozestavěli základy budoucí dálnice. O ekvivalentu D1 se uvažovalo už před sto lety.

„Plány jakéhosi propojení východu se západem byly tak staré jako Československo,“ tvrdí ředitel Ústavu soudního inženýrství z VUT Brno Karel Pospíšil.

„Ty první návrhy nebo ta realizace začínala už pomalu ve 30. letech minulého století,“ doplňuje zástupce vedoucího z katedry dopravního inženýrství Fakulty dopravní ČVUT Petr Kumpošt. Projekt, o kterém snil Baťa, schválila vláda v roce 1938. Stavět ale začaly až protektorátní úřady.

„Stavba dálnice D1 byla zahájena 2. května 1939 nedaleko Prahy, konkrétně u Průhonic. Postupně bylo v letech 1939 až 1940 rozestavěno několik desítek kilometrů této dálnice,“ připomíná dálniční historik Tomáš Janda. Třeba i ten mezi Prahou a Humpolcem. „Dále bylo rozestavěno necelých 20 kilometrů této dálnice západně od Zlína,“ dodává.

Související obsah

02:22

Mýto v Chorvatsku se modernizuje. Češi nebudou muset čekat v kolonách

18. 12. 2025 Karolína Schuranová K. SCHURANOVÁ

​V 50. letech stavbu přerušila změna priorit. Znovu se začalo až s rozmachem automobilismu koncem 60. let. Nejstarší úsek D1 najdete na pražském Chodově. První kus dálnice mezi Prahou a Mirošovicemi se řidičům otevřel začátkem 70. let. „Byl postaven za čtyři léta, od roku 1967 do roku 1971,“ říká k tomu Pospíšil. D1 se v těch letech rozvíjela pomalu.

„Celá 70. léta, začátek 80. let se ta dálnice budovala, dostavovala tak, aby bylo možné propojit Prahu a Brno. Až pak vlastně v 90. letech se dálnice začala protahovat směrem ke Kroměříži a dále pak na Ostravu,“ uvedl dopravní expert z Fakulty dopravní ČVUT Zdeněk Lokaj. Hotová D1 dnes měří téměř 400 kilometrů. Původně měla být ještě delší.

„To mělo jít kolem Vyškova a dál potom na Slovensko a tímto směrem,“ pokračuje Pospíšil. Situace se změnila po rozpadu Československa. „Po roce 1992 se to severnější spojení na Slovensko původní dálnicí D1 přestalo ukazovat jako důležité,“ vysvětlil.

I přesto, že je dálnice ve své plné délce hotova, práce všude neskončily. Na nejstarším dálničním mostě v Česku se stále pracuje. Řidiče na Šmejkalce čekají dopravní omezení.

„Probíhá obrovská rekonstrukce tohoto významného mostu, který byl postaven ještě před válkou. Ten most je potřeba komplexně opravit,“ podotýká šéf ŘSD Mádl. Hotovo na mostě přes Šmejkalku by mělo být v červnu 2027.

O průběhu výstavby hovořil ve vysílání TN Live historik Tomáš Janda: