Štědrovečerní menu se ve většině rodin skládá z kapra, salátu a řízků. Ale v časech našich předků platili za tradiční jídlo třeba šneci.
Šneci s lanýžovou omáčkou, tartaletka a šneci po pražsku. „Šneci jsou především postní jídlo a na Štědrý den, to je poslední den půstu. Šneci se tady kolem Vánoc jedí od nějakého přelomu 18. století,“ uvedl Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu.
„Byla to tradice, která sahá někam do středověku a dále, protože církev, když byly ty postní dny, ty adventní, tak potřebovali něco, aby mohli lidé jíst, takže šneci nežijí ani na zemi, ani ve vodě, tak to bylo pro církev takové omluvitelné,“ vysvětlil šéfkuchař Marek Raditsch.
Jedna z prvních zmínek o šnecích v české gastronomii je i v tištěné knize z roku 1589 o zdravém životním stylu. Už tehdy lidé věděli, že šneci jsou lehce stravitelní a posilují oslabený organismus, proto byli považováni za zdravé a postní jídlo. O šneky je i dnes v restauracích na Štědrý den každoročně obrovský zájem.
„Všichni, co budou dneska odcházet, si rezervaci budou dělat předem už na příští rok. To znamená, že tady bude kolem 110 až 120 hostů,“ uvedla ředitelka hotelu Hoffmeister Ivana Michalová.
„My je připravujeme na Štědrý den na oběd a děláme dva recepty, jeden je takový ten klasický, bylinkové máslo, petrželová nať, česnek, citrónová kůra,“ vyjmenoval Raditsch.
Podle lidové tradice platí, že kdo si na Štědrý den dá postní jídlo, třeba právě šneky, uvidí večer zlaté prasátko.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz