Havlíček: Evropa hraje ve válce na Ukrajině druhé housle. Teď dohání, co zanedbala

TN Live

27. 12. 2025, 20:14

Ukrajina představila společně se Spojenými státy americkými nový mírový plán, který by mohl vést ke konci vleklého válečného konfliktu. Jakou roli v něm sehrává Evropa a jak se v průběhu času vyvíjí evropský postoj k válce na Ukrajině? To popsal v pořadu Headline v rozhovoru s moderátorkou Kristýnou Bezděkovou analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Odborník připomíná, že Evropa stála od vypuknutí války „poměrně tvrdošíjně“ na straně Ukrajiny. „A měla až maximalistické požadavky. Ať už to bylo stažení ruských sil před ukrajinské hranice z roku 1991, kladení důrazu na stíhání válečných zločinců, či poskytnutí takových finančních kompenzací Ukrajině, aby to vedlo k jejímu odškodnění za všechny zločiny, kterých se na ní Rusko dopustilo,“ vyjmenovává Havlíček.

„Jenže si musíme přiznat, že Evropané ve skutečnosti hrají při vyjednáváních o míru na Ukrajině druhé housle. A že jsou příliš pomalí. Nezapomeňme, že Spojené státy vyjednaly velkou část původního mírového plánu napřímo s Ruskou federací, častokrát za zády Evropanů,“ upozorňuje analytik.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová avizovala, že si hodlá zavolat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a lídry států Evropské unie. „Myslím si, že je opravdu důležité, aby se do mírových vyjednávání Evropa více zapojila. Vždyť Evropané budou významnou součástí naplňování budoucího mírového uspořádání na Ukrajině. Ponesou taky velkou část zodpovědnosti, jak bude vypadat situace ve východní Evropě. To se bude týkat i České republiky, protože je velký tlak na to, aby se Ukrajina stala členem Evropské unie. Evropa teď prostě bude muset zabrat a snažit se minimalizovat škody,“ míní Havlíček.

Související obsah

01:56

Rusko hodnotí nový mírový plán. Poslední slovo bude mít Putin, řekl Peskov

25. 12. 2025 Alice Procházková A. PROCHÁZKOVÁ

​Podle analytika ale musí Evropa z mnoha svých původních požadavků couvat. „Například její stanovisko k tomu, aby zůstaly zachovány ukrajinské hranice, se proměnilo, protože řadu území na Ukrajině kontrolují ruští vojáci a vypadá to, že to tak má zůstat i do budoucna. Nutno ale říct, že Evropa nemá v rusko-ukrajinském konfliktu jednoduché postavení. Sama je pod zásadním tlakem ze strany USA a bohužel prostě tahá za kratší konec provazu. A navíc je v této záležitosti zcela osamocená,“ zdůrazňuje odborník.

„Evropané jsou sami ve velmi citlivé situaci kvůli tomu, že závisí na určitých bezpečnostních garancích ze strany Spojených států. Proto se z mého pohledu starají spíš sami o sebe než o Ukrajinu,“ hodnotí na závěr Havlíček. 

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl naleznete níže.