V porovnání s jinými evropskými zeměmi má Česko hustší síť nemocnic. To sice zaručuje dostupnou péči, podle odborníků bude ale v následujících letech potřeba zdravotnický systém přeorganizovat, aby se neplýtvalo personálem a udržela se kvalita služeb.
V některých menších nemocnicích už ustupují od specializovaných zákroků. Kvůli nedostatku lékařů a sester musejí omezovat péči třeba na interním oddělení třebíčské nemocnice. V Ústeckém kraji rovněž platí, že takzvané super specializované zákroky se provádí převážně v Ústí nad Labem.
V roce 2024 bylo v Česku 160 nemocnic akutní péče. Ve srovnatelně velkých evropských zemích s deseti miliony obyvateli je zdravotních zařízení méně. V Řecku jich je 124, v Portugalsku 111 a ve Švédsku jen 66.
„Aby se každá nemocnice vybavila potřebným vybavením, tak na to prostě v žádném systému nejsou peníze, ať už by byl státní, nebo soukromý. A tím pádem máme vybavování nemocnic dražší, než mají ostatní státy,“ vysvětlil ekonom Petr Bartoň.
Odborníci upozorňují, že pacienti si budou muset zvyknout, že v menších nemocnicích se budou provádět jen rutinní zákroky, aby se personál využíval efektivněji. „A na ty specializované operace bude jednodušší a i pro toho pacienta lepší, když ho sanitka doveze do nějaké vzdálenější nemocnice, kde bude specialista,“ dodal Bartoň.
Trendem poslední doby je slučování nemocnic. 1. ledna se oficiálně spojila Homolka s Motolem a rovněž liberecká nemocnice s českolipskou. „Aby se nemocnice, co jsou od sebe 30 kilometrů, nepřekrývaly ve specializovaných oborech, ale dovedly si tu péči rozdělit,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V budoucích přibližně 15 letech se navíc podle odhadů zdvojnásobí počet seniorů, kteří budou potřebovat dlouhodobou ošetřovatelskou péči. A tomu bude potřeba uzpůsobit a transformovat zdravotnická zařízení.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz