Mareš: K útokům na politiky dochází v každé době. Jméno pachatele si všichni umí najít

TN Live

24. 1. 2026, 21:47

U kanceláře pirátského poslance a bývalého ministra Ivana Bartoše rozmlátil v pátek útočník sekerou dveře a výlohu. V sobotu policie oznámila, že už pachatele dopadla a hrozí mu tři roky vězení. Útok na Bartoše však zdaleka není ojedinělý, k napadením politiků docházelo i v minulosti. Jaké jsou nejznámější případy a proč se vlastně nezveřejňují jména podobných delikventů? To v pořadu Do hloubky popsal v rozhovoru s moderátorkou Barborou Šimkovou politolog a odborník na terorismus a extremismus Miroslav Mareš.

Odborník na úvod sděluje, že dělat nějaké konkrétní závěry o motivech pachatele, který zaútočil na Bartošovu kancelář v Kutné Hoře, je v tuto chvíli předčasné. „Musíme si počkat na závěry vyšetřování. Mohlo jít o přípravu na nějaký závažnější trestný čin, ale stejně tak to mohlo být, v uvozovkách, pouze okamžité vyjádření hněvu člověka, který šel zrovna kolem. A je to sice odsouzeníhodný útok na majetek, ale na druhou stranu je to pořád lepší varianta, než přímé fyzické napadení daného politika,“ míní Mareš.

Politolog nicméně připomíná, že k podobným útokům docházelo i v minulosti. „A řada z nich byla mnohem závažnějšího charakteru. Vzpomeňme si například na dodnes neobjasněný atentát na tehdejšího předsedu KSČM Jiřího Svobodu z roku 1992, kdy ho pobodal muž údajně v masce veselého tanečníka. Nebo na útok na sociálnědemokratického poslance Pavla Dostála, kterého někdo zbil na ulici. A pochopitelně nemůžeme zapomenout ani na to, k čemu došlo před necelými dvěma lety u našich sousedů, kdy byl postřelen slovenský premiér Robert Fico, případně na loňské napadení amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ vyjmenovává Mareš.

​Odborník dále zdůrazňuje, že útoky se přitom zdaleka netýkají pouze vrcholných politiků. „I ti komunální často čelí velmi tvrdé vlně nenávisti. V Německu si o útocích na ně dokonce vedou statistiky,“ popisuje Mareš.

Související obsah

01:53

Dopadli jsme podezřelého z útoku na Bartošovu kancelář, hlásí policie

24. 1. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Řada útočníků pak volí zejména nenávistné a urážlivé komentáře na sociálních sítích. „Přispívá k tomu pochopitelně anonymita internetu, která stále hodně lidí motivuje, aby tohle dělali. Jenže se jim to může i vymstít. Minulý týden byl takto zadržen člověk, který vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi před jeho návštěvou na Moravě,“ upozorňuje politolog.

Jména dopadených pachatelů policie nezveřejňuje. „Hodně se to řešilo například v souvislosti s tragickou střelbou na Filozofické fakultě v Praze. Tehdy bylo dáváno silné doporučení, ať se v žádném případě jméno útočníka nikde neobjeví. Hlavně z důvodu, kdyby se jím někdo chtěl inspirovat,“ vysvětluje odborník.

„Takoví lidé se totiž často touží především proslavit, a pokud se nikde po jejich činu neobjeví, o koho se konkrétně jednalo, má to vyslat signál případným následovníkům, že by ani oni nebyli nijak oslavováni. Jenže v dnešní době internetu a sociálních sítí je velmi obtížné jména pachatelů skrýt. Prakticky každý si je dokáže nakonec vygooglit. Ono ale stejně ve finále pro případného následovníka nemusí být útočníkovo jméno až tak důležité, pokud po něm bude chtít podobný čin zopakovat,“ zhodnocuje Mareš na závěr.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl naleznete níže.