Několikaměsíční čekací doba na vyšetření na dětské psychiatrii, posledních několik let v Česku běžná praxe. Kdy se to změní? A na jaké úrovni dětská psychiatrická péče vůbec je?
Každý mladý lékař musí v závěrečné fázi studia projít atestací. Tu absolvuje pod dohledem školitele, kterých je u nás obrovský nedostatek, navíc do konce minulého roku mohl mít každý školitel pod sebou naráz maximálně tři školence, to mělo za následek, že se k atestaci nedostala celá řada mediků. Situace se po nástupu nové vlády změnila.
„Ta změna nastala od ledna kdy vznikla vyhláška týkající se oborů, které jsou kritické a nedostatkové. A v těchto případech školitelé mohou na plný úvazek mít až šest školenců. Slibujeme si od toho, že počet nových psychiatrů, ale i jiných oborů bude rychleji růst,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Krok ministerstva jde určitě správným směrem, má ale jeden zásadní háček: situaci reálně vylepší až za několik let. Navíc v oblasti dětské psychiatrie tiká ještě další časovaná bomba, a to nedostatečná péče o děti, které trpí nějakou formou autistické poruchy.
Rodina má doma chlapce se silnou formou autismu a dalšími přidruženými duševními chorobami. Syn v afektu velmi často napadá sourozence, někdy i samotnou maminku. Nejen toto dítě, ale každý autista potřebuje psychiatra.
„Rodiče obvolají i 40 ambulancí, neseženou. Naposledy jsem v žádosti maminky četla, že čeká už osm měsíců. Mám tu zkušenost, že děti, které jsou více komplikované paradoxně déle hledají tu službu,“ upozornila dětská psychiatrička Jana Schmidtová.
Samotná lékařka nad stavem dětské psychiatrie kroutí hlavou. Sama jako specialistka na autismus školí nejen své kolegy, ale také pediatry, aby byli schopni v raném věku do 18 měsíců života zachytit první příznaky autismu a dítě předat do péče specialistovi.
„Doma napadl matku, škrtil ji, rodina byla úzkostná, paní z toho jevila známky posttraumatické poruchy. Poslali jsme požadavek, že ho potřebujeme přijmout. Dopadli jsme tristně,“ uvedla Schmidtová.
Také tento pacient musel zůstat doma. To mělo ale za následek, že znovu napadl svou matku. Ta se obrátila na záchrannou službu, která ale dítě odmítla odvézt. Podobné případy jsou prý na denním pořádku.
„Rychlá záchranná služba na místě držela parere a dítě neodvezla, protože nebylo lůžko. Taková je realita,“ popsala Schmidtová.
Pacienty s těžkou formou autismu je prý velký problém umístit na lůžko psychiatrie, mnoho nemocnic je totiž nebere. Například Thomayerova nemocnice v Praze. Ta má na stránkách napsáno, že agresivní dětské pacienty a pacienty se závažným mentálním postižením nepřijímá.
„Nejsme na to vybavení, personálně, tady pracují jen ženy. Nemáme pokoje zvýšené péče či izolace,“ řekla primářka dětské psychiatrie Thomayerovy nemocnice Tereza Podhorná. Jde podle ní o systémový problém.
„Pro rodiče je to strašné, protože jako rodič, když si to přiznáte, potřebujete se od něčeho odrazit,“ podotkla matka autisty Tereza Takáčová.
Když se autistovi dostane včasná péče, ať již ta ambulantní, nebo i lůžková, dá se takové dítě po psychické stránce stabilizovat a je pro něj možné nastavit funkční kombinaci léků, která ho alespoň přiblíží k normálnímu životu. „Nám i doporučili nějakou medikaci, aby neměl záchvaty vzteku, když ho něco překvapí, aby to nebyla taková sopka,“ prohlásila Takáčová.
Celkově je v Česku asi 200 000 autistů a jejich počet se neustále zvyšuje. Jen dětí s touto diagnózou přibude každý rok kolem 3 000. Příčinou je lepší diagnostika a také to, že přibývá rodičů, kteří mají dítě v pozdějším věku. Na tento trend reagují i zdravotní pojišťovny, které rodinám s autisty finančně ulehčí při ošetření u zubaře.
„Dosud bylo tyto zákroky možné provádět v celkové anestezii pouze ve vybraných zařízeních a nově chceme mít tuto službu dostupnou ve více krajích. Tuto službu by měly zajišťovat všechny zdravotní pojišťovny,“ vysvětlila mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová.
Teď je ale bezodkladné systémově zajistit dostupnost psychiatrické péče, zejména té lůžkové. Tomu by prý měla napomoci chystaná reforma psychiatrické péče.
„Cílem reformy je, abychom méně stigmatizovali lidi s duševním onemocněním. Musíme mít dostatek lůžek psychiatrické akutní péče. Ti lidé potřebují zaléčení na lůžku a pak mohou jít dál třeba do ambulance. Pak je to třeba téma sítě ochranného léčení, ta nemoc se projevuje agresí a pácháním trestné činnosti. Síť těchto zařízení není dostatečná,“ oznámil Vojtěch.
V rámci reformy by mělo vzniknout i několik center duševního zdraví, která budou zaměřená pouze na děti a jejich rodiče. „Jsme vytvořili znova radu vlády pro duševní zdraví. Dnes to není jen o resortu zdravotnictví, ale to duševní zdraví zasahuje školství, MPSV, ministerstvo spravedlnosti, takže je to nadresortní věc. Rada vlády začne pracovat velmi brzo,“ dodal Vojtěch.
Systému by ale také prospělo, kdyby začínající lékaři, kteří procházejí atestací na dětského psychiatra, nedělali svou atestaci jen u psychiatrických lůžek, ale i v ambulanci.
„Mohou ty lékaře vyškolit na věci, které už nevidí na tom lůžku. Může to pomoci ambulanci v tom, že bude mít větší kapacitu,“ poznamenala Schmidtová. „V tomto, když bude takový podnět, tak asi je to k diskuzi. Lékař musí získat kompetence a vidět širší spektrum případů,“ reagoval Vojtěch.
Reformu psychiatrické péče chce mít resort zdravotnictví hotovou co nejdříve. Nakolik se ale podaří sliby a plány dodržet, je stále otázkou. Pokud ale už teď nezačneme pracovat na rozšíření péče o autisty, hrozí v mnoha rodinách tragédie. U dětí s těžší formou autismu se bez odborné pomoci často rozvíjí nezvladatelné, agresivní chování, které bývá nad síly rodičů. V takovém případě však vina nebude na straně vyčerpaných rodin, ale na straně systému, který jim nedokázal včas zajistit dostupnou péči.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz